„Dva vrtulníky a 24 českých i německých záchranářů zkoušeli jak slaňování k tonoucím, tak i seskok do vody a následné vytahování,“ řekl vedoucí ústecké letecké záchranné služby Jan Bubla.

Život na podvěsu

„Konkrétní zásah vypadá tak, že se s vrtulníkem přiblížíme k tonoucímu člověku, posádka zhodnotí rizika jak pro zásah, tak pro provoz vrtulníku. Pakliže riziko není příliš vysoké a dá se zásah zrealizovat, tak volíme buďto seskok k tonoucímu, kdy si ho zajistíme pomocí pomůcek k sobě, a z vrtulníku nám palubní technik – vysazovač hází lano, kterému se říká podvěs. Pak na podvěsu tonoucího přemístíme na nejbližší manipulační plochu,“ podotkl Jan Bubla.

„Pokud lze slaňovat, což se týká hlavně člunů, tak slaníme přímo k postiženému a připoutáme si ho k sobě a za pomocí podvěsu dochází rovněž k přemístění,“ dodal.

Cvičení se účastnili kromě letecké záchranné služby a vodních záchranářů Českého červeného kříže, piloti armády, republikoví policisté z říčního oddělení a zásahové jednotky i členové záchranné služby Německého červeného kříže.

Zpracoval Petr Sochůrek s použitím podkladů ČTK