Cesty sloužily všem vrstvám obyvatelstva - panovníkům, bohatým kupcům a obchodníkům, umělcům a duchovním hodnostářům, měšťanům i prostému lidu. Po dlouhá staletí na nich vládl nejen čilý obchodní ruch, ale i výměna nejrůznějších názorů, myšlenek a idejí.


Tento historický most mezi Prahou, ale samozřejmě i dalšími městy, a Žitavou zpodobňuje výstava s názvem „Ve jménu Koruny, soli a kalicha“, která je k vidění od poslední májové neděle do konce října v Žitavě.


Obchod podporoval i samotný král


Ve jménu koruny využívali tuto geografickou osu k posílení a rozšíření své moci také čeští panovníci. Karel IV. zde založil hrad Karlsfried, klášter na Oybinu, císařský dům v Žitavě a městě Zhořelci. Žitavsko a s ním celá oblast Horní Lužice při tom sehrála nesmírně důležitou, takřka strategickou, roli. Královské podpoře se vedle toho těšil také společenský život a obchodování s nejrůznějšími druhy zboží.


Jedním z nejdůležitějších exportních artiklů do Čech byla sůl. Pro tehdejší velmoc v těžbě stříbra představovala tato surovina vskutku „bílé zlato“. Za účelem skladování soli vznikl v Žitavě v roce 1511 takzvaný Salzhaus (Solný dům), který patřil k jednomu z největších úložišť soli ve středověku. Vedle soli Žitava zásobovala Prahu také pivem, obchodovala s obilím, látkami, kořením nebo s dobytkem. Žitavští, jak o tom píše Karolina Světlá ve Vesnickém románu, nakupovali mnoho zboží z Podještědí, odkud si kupodivu vozili například husy.


Ve jménu kříže přicházeli uprchlíci


Ve znamení kříže a kalicha přicházela z českých zemní do Žitavy řada exulantů a uprchlíků. Žitavský františkánský klášter sloužil v době husitských válek jako útočiště pro pražské kanovníky. Toto období dodnes v Žitavě připomínají mistrovské práce na poli knižní malby, které po sobě pražští kanovníci zanechali. Vedle obou žitavských postních pláten patří tyto „žitavské misály“ k největším pokladům města.


Cílem uprchlíků z Čech se Žitava stala v době třicetileté války. Do města se uchýlily tisíce českých protestantů, kteří s sebou přinesli impulz pro nový ekonomický a kulturní rozkvět oblasti.


V prostorách, kde dříve pobývali pražští kanovníci a kde byla později zřízena česká modlitebna, se v současné době rozprostírá fascinující průřez přeshraničních dějin umění a kultury od 13. do 17. století. Mezi nejvýznamnější exponáty výstavy patří proslulé žitavské misály, vzácné mince a gotické sochy, jedinečné rukopisy a tisky. K exkluzivním předmětům expozice patří exulantský kalich, portréty císařů, kupců, duchovních a také obrazy krajiny.


K vidění jsou vzácná umělecká díla


Blíže jsme si o výstavě povídali s ředitelem žitavského Městského muzea Mariem Winzelerem.

Vyjadřuje název výstavy současně její téma nebo jde jen o symboliku?


Tři předměty vyjadřují ekonomické, sociální a kulturní vzájemné působení ve společném státoprávním, sociálním i kulturním prostoru zemí Čechů a Lužice. Hlavní téma je tedy zaměřeno na obchod, umění a ideje v prostoru mezi Prahou a Žitavou. Obchodní spojení je prezentováno historickými mapami ze 16. až 19. století, moderní pak budyšínským fotografem Jürgenem Matschiem.


Vrcholnými body výstavy jsou umělecká díla 14. a 15. století z Prahy. Vznikala v klášterech Marienthal a Marienstern nebo byla pražskými kanovníky zachráněna v letech 1420 - 1421 před husity a přivezena do Žitavy. A tady zůstala. Jsou to známé žitavské misály, díla českých ilustrátorů z let 1415 až 1420. Tyto spisy a podoby císaře Zikmunda připomínají komplikovanost doby.


Ale také 17. století v povstáních, válkách a útěcích tisíců protestantů je důležité téma - ukážeme poklady knihovny Christiana Weiseho, jako například dopis krále Rudolfa II. ke svobodě vyznání nebo pozvánku ke stavovskému sezení, českou knihu žalmů s poznámkami uvězněných a odsouzených povstalců. Na obraze Františka Brože z Lysé nad Labem z roku 1750 lze spatřit kvetoucí žitavskou krajinu a připomínající, že čeští exulanti měli v tom čase ve městě a zemi významnou roli.


Mysleli jste také na českého návštěvníka?


Výstava je realizována ve dvojjazyčném provedení, tedy německo–česká. Zvláštní audioprůvodce je pouze při prohlídce postních pláten.


Je expozice vhodná jako ilustrace dějin pro školáky a studenty?


Při prohlídce nabízíme školám průvodce výstavou s adekvátní možností chápání. Společně s knihovnou plánujeme přednášky a expertní komise Euroregionu Nisa připravuje vědecké setkání k 375. výročí, tedy konferenci k pražskému míru 1635.


Připravili jste k výstavě také tištěného průvodce?


Vydali jsme skládačku ve dvou jazycích a bude také vydána publikace k výstavě s více než dvěma sty ilustracemi a texty od odborníků z Čech, Rakouska a Německa. Z Prahy to budou PhDr. Pavel Brodský, PhDr. Milada Studnicková, Prof. dr. Ivo Hlobil, z České Lípy Mgr. Ladislav Smejkal, z Liberce PhDr. Milan Svoboda a kunsthistorik Richard Němec (z Mnichova). Publikace nebude drahá a v češtině se objeví před prázdninami.


Má Žitava pro návštěvníky další historické zajímavosti?


Stále vděčným může být návštěva postních pláten nebo prohlídka gotických nástěnných maleb ve františkánském klášteře nebo výstava v Solném domě k jeho pětistému jubileu.

Milan Turek

Užitečné informace
Městské muzeum se nachází v centru nedaleko radnice, v sousedství františkánského kláštera a kostela. Nedaleko je také kostel sv. Kříže s postním plátnem a hřbitov s barokními náhrobky, Solný dům je na Novém městě, u něho je velké parkoviště. Příjezd do Žitavy vlakem nebo autem přes Hrádek nad Nisou. Výstava je otevřena denně od 10.00 do 17.00 hodin, více informací k prohlídkám a doprovodným akcím na: www.zittau.de
Součástí expozice je doprovodná publikace v rozsahu 160 stran, která obsahuje řadu ilustrací a příspěvků významných autorek a autorů z Německa, České republiky a Rakouska. Výstava je pořádána ve spolupráci s knihovnou Christiana Weiseho a je současně paralelní s výstavou 3. saské zemské výstavy Via regia ve Zhořelci (od května do října letošního roku).