„Míru jsme podporovali a věřili mu, je to kamárád. Byl jsem při jeho cestě víc nervózní než při mistrovství světa v hokeji,“ smál se Ústečan David Müller.
„Nevěřila jsem, že odjede na devadesát dnů, myslela jsem, že je to nerealizovatelné. Strach jsem ale moc neměla, protože vím, že by nešel do něčeho nebezpečného,“ vyprávěla po Orosově příletu jeho manželka Markéta. Během pilotovy cesty si vyzkoušela, jaké to je, starat se sama o dceru. „Obdivuju maminky samoživitelky, je to tlak. Jsem ráda, že to máme za sebou,“ dodala pyšná manželka.

Sám Oros se hned v úvodu hangár párty omluvil za drobnou změnu plánu. Nepříznivé počasí mu totiž nedovolilo na akci přiletět. K hangáru ho přivezli na korbě multikáry. „Podmínky dnes nejsou dobré a když jsem vydržel 89 dní, nerad bych to poslední den zkazil,“ vysvětlil zatím neoficiální světový rekordman. Divákům také pustil krátký film, přibližující běžný den projektu. S tím už tým stihl vyhrát cenu na filmovém festivalu outdoorových filmů v Německu.

Pak už ale následovalo děkování, objímání a gratulace. „Byl to nádherný projekt a všichni jsme si to moc užili,“ reagovala dojatá Petra Hubková z nadace Táta a máma. „Já jsem si pláknul už včera. Ale vydržet s Mírou devadesát dní je také na světový rekord,“ pošťuchoval pilota člen týmu Zdeněk Ciboch.
„Budu se podobným věcem věnovat dál, protože je tu spousta pandořiných skříněk, které je potřeba otevřít. Dobrá zpráva ale je, že dětské domovy nejsou ty sirotčince, které jsme si představovali,“ uzavřel Oros, který chtěl svou cestou ukázat, že každý se může vydat na cestu za svým vysněným cílem. A když opravdu chce, může ho dosáhnout.