Představitelé města, muzea, archívu a v neposlední řadě dopravního podniku si ve středu v 11.00 hodin u pomníku obětem na bukovském rondelu připomněli tuto smutnou událost, která se zapsala nepříznivě do historie města.

„Jednalo se o linku číslo 1, která jezdila z Telnice k ústecké poště. Ta sídlila vedle divadla, kde dnes stojí žlutý dům,“ řekl ústecký archivář Vladimír Kaiser.
V den havárie byla neděle a převážná část cestujících využila linku do Telnice k výletu za sběrem borůvek a malin.

„Řidičem tramvaje byl Oldřich Rydvan. Zajímavostí je, že podle dochovaných dokumentů neměl vůbec sloužit a směnu si prohodil s kolegou. Osudným se mu stalo, a nejen jemu, že byl hodný a neuměl říci ne. V ten den se totiž hrálo v Ústí fotbalové utkání. Na jednotlivých zastávkách se kromě výletníků z Telnice snažili dostat do tramvaje fanoušci fotbalu, kteří spěchali na zápas. Oldřich Rydvan je nedokázal odmítnout a pod různým naléháním je nechal nastoupit,“ řekl k tragické události archivář.

K nešťastnému vykolejení soupravy došlo na Bukově za Valérovým kopečkem, dnes sjezd u budovy O2. Nehoda si vyžádala 30 usmrcených, 45 těžce zraněných a 31 lehce. Objevily se fámy o sabotáži ze strany sudetských Němců, či vyřešení soukromých problémů řidiče soupravy. Jako nejpravděpodobnější příčina se však jeví technická závada, která by odpovídala stavu vozového parku v poválečných letech.

„Podle dochovaných fotografií a zpráv bylo příčinou opravdu selhání brzd tramvaje. První problémy s ubrzděním soupravy zaznamenal řidič v dnes už neexistující obci Dělouš. Ta se nacházela za Všebořicemi v dolíku, kde se uhýbá do Chlumce. Na jednom ze snímků je vidět, jak ruka mrtvého řidiče Oldřicha Rydvana drží páku od brzdného systému,“ uvedl Kaiser.