„Na první pohled jsou hodně podobní ježkům, ale při bližším zkoumání podle DNA se zjistilo, že jsou příbuzní třeba slonů nebo hrabáčů,“ vysvětlil Bálek původ zatím málo známého živočicha. Drobná zvířata mají podle jejich chovatele spoustu starobylých znaků, například kloaku. Dokážou se také dorozumívat ultrazvukem jako netopýři.

Kromě bodlínů žijí v Bálkových teráriích také plazi, různé druhy nejedovatých hadů, gekoni nebo žáby. „O plazy jsem se začal zajímat asi v deseti letech. Zaujali mě jako málo probádaní živočichové,“ vzpomněl na počátky své celoživotní vášně Bálek. Za zvířaty začal také cestovat, tenkrát to podle něj nešlo jinam než na Balkán.

Po revoluci začal cestovat po světě, s partou kamarádů se podívali do Mexika, Indonésie, Kostariky a v roce 1993 i na Madagaskar. Jako kameraman jezdí Jiří Bálek často do Afriky, v poslední době tam natáčí osudy nosorožců ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové vypuštěných do rezervací v Tanzanii a Keni.
Trojici černých nosorožců přírodovědci dovezli do Tanzanie, kde byla tato zvířata v 80. a 90. letech téměř vyhubena.

„Další nosorožci, za kterými jezdím, je čtveřice neuvěřitelně vzácných bílých nosorožců v Keni,“ dodal Bálek. Naposledy kameraman z Tisé za nosorožci vyrazil na začátku tohoto roku.



Bálek ale nenatáčí jen exotická zvířata ze vzdálených zemí. Jako pracovník zoo v Ústí nad Labem se seznámil s Václavem Chaloupkem, tehdy zaměstnancem plzeňské zoologické zahrady. „Pak jsme nezávisle na sobě nastoupili do České televize a začali spolu točit,“ popsal Bálek. V jeho rukou se tak rodily oblíbené večerníčky o zvířecích mláďatech, jako například Méďové, Vydrýsek, Madla a Ťap nebo Pohádky pro štěňátka, které v televizi běžely počátkem tohoto roku.