„Tolik lidí a tolik dárků,“ divil se oslavenec. Popřát mu přišli představitelé města Ústí nad Labem, obvodu Severní Terasa a nechyběli ani zástupci Ústeckého deníku. Nebylo divu, muž je nejstarším obyvatelem krajského města Ústí nad Labem.

„Však si ho tady také hýčkáme, je to naše perla,“ smála se Anna Pivová, ředitelka stříbrnického Domova pro seniory, kde Antonín Kovář už čtvrtým rokem žije. „Vy jste moc hodná, mám vás rád,“ vrátil jí hned galantně poklonu.

Antonín Kovář zažil všechny režimy v této zemi, pamatuje dokonce i císaře pána. „Ani si to nedokážu představit, je to opravdu úctyhodný věk,“ řekl primátor Vít Mandík. Ocenil, že starý pán je stále usměvavý, na nic si nestěžuje a celkově vypadá spokojeně.

Antonín Kovář za svůj život vystřídal řadu povolání. Třeba promítal filmy. Byl prvním Čechem na severu se státní zkouškou z tohoto oboru. Působil v Elysiu, v prvním ústeckém kině pod Větruší, které později padlo za oběť bombardování. Také pracoval jako účetní. A zakládal si prý při tom na dokonalé přesnosti. Jeho jediná dcera Eva Urbánková dodnes vzpomíná, že dokázal dvě noci hledat „ztracenou“ pětikorunu. Ve volném čase rád sportoval, dělal lehkou atletiku a cvičil na nářadí. Sport ho zajímá pořád, dnes už pochopitelně jen v televizi.

Jeho největším koníčkem však vždy byla muzika, měl vlastní kapelu Trio Kovář a sám hrál na 10 hudebních nástrojů. „Nejraději na baskřídlovku, už od 18 let. To už ani není pravda,“ usmíval se nostalgicky starý pán.

K okamžikům, na něž vzpomíná nerad, patří rok 1993, kdy mu zemřela žena. „Tatínek to nesl špatně a chátral. Aby se trochu povyrazil, vzala jsem ho na dovolenou do Mariánských Lázní. A povedlo se. Posadili k nám totiž ke stolu dvě dámy a on okolo nich vrkal. To bylo v červnu. A v říjnu se na 10 dní ztratil. My strachem bez sebe a on pak přijel s tím, že byl u jedné té paní z lázní. Za rok se k ní odstěhoval a žil s ní až do její smrti. To už mu bylo 100 let, tak jsem jej vzala sem,“ vylíčila Eva Urbánková.

Recept na dlouhověkost jubilant neprozradil. Snad jen, že se hodně hýbal, nikdy nekouřil a pil jen s mírou. V jídle se ale dodnes nijak zvlášť neomezuje, miluje knedlíky a vše prý vždy muselo plavat v mastnotě.

Na svůj věk je na tom zdravotně dobře, jen v posledních letech utrpěl několik zlomenin a už má problémy s pohybem. Rád se ale nechá ven vyvézt a nevyhýbá se ani společnosti. „Příští týden je tu Anenská pouť, už máme na ni lístky a těším se,“ potvrdil.