Ví, o čem mluví. Je autorem bronzové sochy dívky, kterou někdo v druhém červencovém týdnu ukradl z parku na ústecké Severní Terase. A je přesvědčen, že ji mají na svědomí právě sběrači kovů.

Už podruhé

Nebylo by to totiž poprvé. Už loni na podzim zmizela jeho socha, také z bronzu, od školy ve Varnsdorfu. Policie tehdy sice pachatele zakrátko dopadla, sochu už se jí ale přesto zachránit nepodařilo, byla zničená. Zloději přiznali, že ji chtěli po částech zpeněžit ve sběrných surovinách. „Bylo ponižující vidět své dílo rozřezané,“ posteskl si sochař. Teď se obává, že se to bude opakovat.

Rovněž v případě krádeže na Severní Terase policisté potvrdili, že pracují s podobnou verzí. Mluvčí ústecké policie Veronika Hyšplerová uvedla, že hned po nahlášení případu prověřili místní sběrny. Zatím v nich nic nenašli. Také zloděj či zloději dosud spravedlnosti unikají. „Věc stále šetříme, po pachatelích dál pátráme,“ ujistila ale Veronika Hyšplerová.

Další verzí je, že sochu si mohl někdo vyhlédnout jako ozdobu pro svou zahradu a její krádež si objednat. Může jít i o organizovaný útok na umělecká díla. Nedávno se totiž ztratily i busta Smetany ze sadů v centru Ústí a také historicky cenný zvon z liboucheckého kostela.

Lapidárium neviděl

Ivan Záleský si vzpomněl, že sochu dívky dělal někdy ke konci 80. let minulého století pro dobětickou školu. Že ji radnice na Severní Terase přestěhovala do místního parku, ani nevěděl. Zjistil to až po krádeži, když uviděl fotografie, jednu ještě s třemi a druhou již jen s dvěma sochami, zveřejněné v Ústeckém deníku. „Dívku přidali k sousoší cvičenek, ty jsou také ode mě. Vypadalo to v tom místě dohromady docela hezky,“ pochválil sochař.

„Naživo“ ovšem zdejší lapidárium pod širým nebem neviděl. Úřad do parku postupně přemístil 16 soch, které dříve stávaly u škol, obchodů, kulturních nebo zdravotních středisek, většinou v rámci obvodu, ale některé získal i odjinud z města. Zatímco na původních stanovištích stály na podstavcích, nově je radnice nechala nainstalovat přímo do trávy. „Na piedestalech působily odlidštěně a nikomu se moc nelíbily. Takto dostaly úplně jiný rozměr.

Pochválila nás za to Fakulta užitého umění a designu UJEP a také místní lidé to většinou kvitují,“ odůvodňoval tento počin tajemník úřadu Petr Vlasák.
Ivan Záleský řekl, že on proti tomu nic nemá. A že si to určitě někdy přijede prohlédnout v reálu. Jen neví kdy, prý je stále hodně zaměstnaný. „Pořád tvořím, bez toho si to nedovedu představit,“ přiznal třiašedesátiletý umělec.

Dodal, že v parku na Severní Terase by kromě zmíněných gymnastek mohl mít ještě jednu sochu. „Znázorňovala mateřství. Dělal jsem ji také pro nějakou školu v této části Ústí, bohužel už si nepamatuji pro kterou,“ uvedl. Další jeho díla pak ve městě ozdobila třeba hotel Vladimir a prostranství nad ním.

Sochaře pozvou

Petr Vlasák řekl, že radnice chce sochaře kontaktovat a k návštěvě Severní Terasy ho určitě pozve. „Už nás napadlo dát dohromady autory všech soch, co tu máme, a uspořádat setkání s nimi i s exkurzí po parku,“ poznamenal. Prý na tom pracují.

Všichni si přejí, aby se původní dívka našla a vrátila zpět. Pokud to nevyjde, možná by ji mohla nahradit její kopie. „Mám doma ještě schovaný model. Dala by se odlít znovu, nebyl by to problém,“ soudí sochař. I radnici by se to líbilo, ovšem domnívá se, že by to asi bylo nad její finanční možnosti. „Náš rozpočet je napjatý,“ dodal tajemník.

Z 16 přestěhovaných soch jich zůstalo v parku 14. Kromě ukradené bronzové dívky vzala za své další dívka – s jezevčíkem. Ta byla z pískovce a vandalové ji opakovaně poškozovali a nakonec úplně zničili. Šlo o 2 nejmenší, a tedy nejzranitelnější sochy. V případě zbylých radnice doufá, že by útoku odolaly.