Jeho hvězda vystoupala za třicetileté války. Vybral si stranu císařskou a to se mu vyplatilo, neboť císař z něj udělal prezidenta dvorské válečné rady, polního maršála a nakonec vévodu a prvního ministra.

Jenže, jak už to bývá, všechna sláva, polní tráva. Svůj boj prohrál a poslední necelé tři roky života dožil jako vězeň. Jmenoval se Václav Eusebius Popel z Lobkovic, vévoda zaháňský.

V Ústí nad Labem a jeho okolí žil ovšem v počátcích své kariéry, roku 1634. Ústečtí měšťané po odchodu Švédů generála Jana Banéra z města, jak to popisuje ve Vojenských dějinách Ústecka Martin Veselý, hledali u Lobkovice ochranu před rabováním. „Ten v té době velel v hodnosti plukovníka kyrysnickému regimentu, který obsadil okolí Velkého Března a svými nájezdy a loupením sužoval okolí,“ píše Veselý.

Budoucímu vévodovi tu patřil například hrad Střekov. Budiž ke cti plukovníkově řečeno, že ústečtí radní od Lobkovice nakonec ochrannou listinu získali, i nějaké vojáky. „Sám Václav Eusebius v Ústí nad Labem nějaký čas pobýval, a to u paní Marie de Bois v jejím domě,“ pokračuje v líčení historik Veselý.

Onen dům se pravděpodobně nacházel v Hrnčířské ulici. Co svět světem stojí, nic není zadarmo. Jelikož městští konšelé nedodali včas jeho pluku zásoby, zabavil jim po 15. listopadu dodávku podskalského vína, patřícího městu.

Václav Eusebius Popel z Lobkowicz
Narozen 20. ledna 1609 v Roudnici
Plukovník od 1631, od roku 1634 žil v Ústí
Válečným radou jmenován 1636
Vrchní velitel armády 1646
Prezident válečné rady 1652
První ministr císaře 1669
Odvolán a zatčen 1674
Zemřel 22. dubna 1677 v Roudnici

Další osudy pana knížete jsou velmi známé. Získal generálskou hodnost. O dva roky později po událostech v Ústí ho císař jmenoval dvorským válečným radou, a dokonce také polním maršálem. V politice se ovšem cítil daleko lépe.

„Posléze se vypracoval na předního císařova důvěrníka a prezidenta Tajné rady. Získal hodnost říšského knížete a v té době rozšířil svůj majetek také zakoupením vévodství zaháňského ve Slezsku,“ popisuje jeho úspěchy v jedné ze svých statí Libor Vykoupil.

Nakonec dosáhl funkce nejvyšší, prvního ministra. Jelikož ale horoval pro spojenectví s Francií, nakonec jej intrikami zničila prošpanělská strana. Dožil na zámku v Roudnici nad Labem. Milost císaře Leopolda I. dorazila příliš pozdě.