Jan Banér. Jeden z nejznámějších švédských generálů třicetileté války. Jeho muži rozvrátili polovinu střední Evropy, Ústí nad Labem nevyjímaje. Švédové se tu vlastně ukázali hned dvakrát. Poprvé roku 1634. Po podepsání Pražského míru zase odtáhli.

Mír ovšem neměl moc dlouhého trvání. „Na jaře roku 1639 se pozornost švédského generála Jana Banéra opět zaměřila na Čechy,“ píše o tom Martin Veselý v knize Vojenské dějiny Ústecka.

Už 26. dubna vyslal Banér devět jízdních pluků s pěti stovkami čeledínů přes Petrovice do Ústí. Dorazily hned příští den. tentokráte chtěl ale Banér působit jako osvoboditel, a tak Chabařovicím i Ústecku udělil výsadu salva guarda, tedy ochranný list, zaručující bezpečí před rabováním a platbou kontribucí.

Místní si zřejmě vydechli, protože během války Ústecko vyčerpalo placení nesčetných kontribucí i rabování ukvartýrovaných vojsk, ať už samotných Švédů, nebo Sasů, či Holštýnských. Generál Banér mezitím odcestoval do Litoměřic, kde vyzval v květnu obyvatele Čech k ozbrojenému povstání proti císaři.

To ovšem zůstalo loajální domu Habsburskému, stejně jako za povstání nekatolických stavů.
Banérovi se, navzdory svým disciplinovaným a skvěle vycvičeným vojákům, nepodařilo dobýt Prahu, ani postoupit na Moravu a tak se začal stahovat zpět.

Část vojáků přitom rozbila během září své ležení u saských hranic. „Nakléřov, Petrovice a Krásný Les byly přeplněny vojáky a další se shromažďovali v táboře nedaleko Nakléřova, kam muselo místní obyvatelstvo dodávat potraviny,“ napsal Veselý.

Právě tehdy se na Ústecko vrátil i sám Banér. Do tábora přijel 16. září 1639 s dalšími 12 tisíci vojáky, s nimiž se stahoval od Brandýsa nad Labem. Pobyl tu pár dní a pak se s 12 jízdními a 8 pěšími pluky vydal k Annabergu.

Opuštěný tábor nechal vojevůdce spálit.

Požár podle dobových plamenů zachvátil i nakléřovský kostel.
Ovšem už po pár dnech se Švédové vrátili a střídavě jejich oddíly plenily Ústecko ještě v dalším roce.
Tou dobou už byl Banér jen stínem své dřívější slávy. Změnil se v cholerického alkoholika s nemocnými játry. Na pokročilou cirhózu zemřel o rok později.

Johan Gustafsson Banér
23. června 1596 Djurshlom, Švédsko
Vstoupil roku 1615 do švédské armády
těžce zraněn u Rigy roku 1621, obdržel plukovnický patent, jmenován velitelem
1630 se stal generálem pěchoty
Vyznamenal se v bitvě u Breitenfeldu 1631,
v bitvách u Donauwörthu a na řece Lechu
Velel vlastní armádě v Německu a Čechách
1641 opustil Čechy, návrat do Německa
Zemřel 10. května 1641 v Halberstadtu