O územní plán se rozhořela divoká bitva. Na jednu stranu se postavila skupina, která bojuje proti tomu, aby do plánu byla jakkoli zakreslena síť tunelů, byť jako územní rezerva, jelikož se bojí, aby neklesla cena jejich majetku. Na straně druhé pak skupina těch, kdo čekají na nový územní plán, aby mohli stavět, nebo ho potřebují pro svou práci.

Proti tunelům

Ti první odmítli dokonce i návrh na to, aby tunely projektant nezakreslil jako veřejně prospěšnou stavbu, ale jako územní rezervu, ačkoliv právě to ve své námitce, podané 15. června v bodě 3, požadují.

„Já nejsem odborník a měl jsem jen asi 24 hodin na to, abych nějak reagoval a námitku podal,“ uvedl Jan Kvapil z iniciativy. „Takže jsem tam napsal to, co bylo podle mého občanského názoru odpovídající. Od té doby se situace změnila, protože to podle odborníků nic nemění. Připadá mi neférové, že mi to magistrát vyčítá.“

Jenže, laicky řečeno, územní rezerva neznamená stavební uzávěru. Lze například postavit si nový rodinný dům či rozšířit firmu. Nesmí to však být v rozporu s tím, k čemu je území nyní určeno.

Tunely sice z územního plánu nezmizely, ale pokud by z nich někdo chtěl postavit jediný metr tam, kde je pro ně tato územní rezerva vyhrazena, musely by úřady a zastupitelstvo projednat územní změnu stejně, jako se dnes projednává celý územní plán, včetně eventuálních připomínek občanských aktivit.

Podle některých realitních agentů ale územní rezerva nic nemění, například podle Petra Řeháka z realitní kanceláře Reality Grand. „Hodnota dotčených nemovitostí se i v takovém případě sníží, omezí se možnost nakládání s nimi a drtivá většina bank nevezme do zástavy takovou nemovitost,“ řekl agentuře ČTK.

Iniciativa Stop tunelům zároveň vytáhla i těžší kalibr, včera totiž oznámila, že pokud bude plán schválen, odvolá se proti tomu k Nejvyššímu správnímu soudu. Médiím to na tiskové konferenci oznámila Jana Komínová z iniciativy.

Proti nim stojí jiná, prozatím neformální iniciativa, jež už také podala svůj otevřený dopis na magistrát.

#nahled|https://g.denik.cz/54/b4/20110917_grafika_uzemni_plan_denik_clanek_hp.jpg|https://g.denik.cz/54/b4/20110917_grafika_uzemni_plan.jpg|Boj o územní plán,#

Chceme stavět!

V něm se píše, že snaha iniciativy Stop tunelům, aby územní plán nebyl projednáván, by ve skutečnosti znamenala, že by se dosavadních pět let práce a 30 milionů korun za zpracování plánu mohlo vyhodit do koše.

Vyškrtnout tunely totiž není tak jednoduché, pokud by to město udělalo, všechno, co bylo uděláno, by bylo třeba začínat znovu.

„Zahodit pět let práce na územním plánu těsně před jeho schválením je škoda, navíc já mám pozemky v Církvicích a leží mi ladem už několik let, protože čekám na vydání nového územního plánu. Já mám také svá práva a takových, jako já, je minimálně několik stovek,“ zlobil se jeden ze signatářů dopisu, Martin Král.

Další zase upozorňuje na to, že podle jeho názoru iniciativa Stop tunelům přišla na poslední chvíli. „V době, kdy se s tunely dalo něco ještě bez následků dělat, tam nikdo z nich na veřejné projednání nepřišel,“ zlobil se Jaromír Šefl. „Pan Kvapil vahou zhruba 800 podpisů požadoval územní rezervu, a teď o ní nechce slyšet. To je prostě nemorální,“ dodal s tím, že stovky lidí na vydání ÚP zoufale čekají a že to bude mít negativní dopad na rozvoj města.

„Sám pan Kvapil říkal, že si územní plán prohlédl náhodou. Původně se tedy o něj nezajímal. Na využití územní rezervy je ze zákona nutné do čtyř let zpracovat studii, která musí projít schvalovacím řízením, jehož se mohou odpůrci účastnit,“ dodal Šefl.

Důvody města

Důvodů, proč vydat nový územní plán, je podle magistrátu celá řada. Argumentuje především veřejným zájmem a uspokojením většinové skupiny občanů a podnikatelů v Ústí, a posudkem, který popírá, že by územní rezerva majetek odpůrců znehodnotila. Město sice má podle zákona čas se schválením územního plánu až do roku 2015, tato možnost ale přišla až zhruba rok poté, co zastupitelstvo schválilo pořízení nového územního plánu do konce roku 2011.

„Na vydání nového územního plánu do konce letošního roku čeká asi 400 majitelů, kteří dali podněty na změny funkčního využití svých pozemků ještě před zahájením pořizování ÚP,“ píše se v městských materiálech k ÚP. „Dalším tisícům město pozastavilo změny současného územního plánu s příslibem vydání nového ÚP do konce roku 2011.“

Jinou skupinou jsou podle města vlastníci pozemků, kterým město změny funkčního využití bezproblémově projednalo v rámci pořizování nového ÚP. Ty prý vždy úřad ujišťoval, že nic nebrání změně určení jejich pozemků.

Čekající projekty

Také je tu prý početná skupina podnikatelů, kteří mají požádáno o zdrojové financování z různých dotačních titulů, kde doložili, že jejich projekt bude v souladu s platným územním plánem již na začátku roku 2012, podobně by to dopadlo i s městskými projekty, třeba revitalizacemi ekologicky zatížených lokalit.

Skupina podnikatelů, kteří mají požádáno o zdrojové financování z různých dotačních titulů, kde deklarovali doložení souladu projektu s platným územním plánem již na začátku roku 2012.

Vydání nového územního plánu umožní plánovaný rozvoj doposud zdevastovaných území ve městě tím, že se změní funkční využití ploch ze současných průmyslových, umožňujících těžkou výrobu, na občanskou vybavenost či užití s výrazně nižší ekologickou a dopravní zátěží.

„Jako příklad můžeme uvést plochy bývalé sklárny v Předlicích, kde se vlastník po dobu několika let snaží o vybudování objektů občanské vybavenosti, avšak je limitován stávajícím územním plánem,“ říká k tomu magistrátní dokument.

Úžín a Milada

Dalšími místy čekajícími na změnu jsou jižní část Krásného Března, Tonaso v Neštěmicích a východní část Setuzy, také v územní rezervě s podmínkou zpracování územní studie o budoucím využití.

Také celé okolí jezera Milada čeká na vydání nového územního plánu, aby bylo možno zpracovat a podat žádosti o dotace na projekty související s aktivním využitím území.

Následuje Úžín v souvislosti s výstavbou paroplynového cyklu. Současný územní plán umožňuje jeho výstavbu, nový ho převede pozemky do výrazně nižší zátěže, tedy lehká výroby a služeb.

Podmínkou žádostí na revitalizační projekty, ať městské či soukromé, je soulad s platným územním plánem. I to by podle města ovlivnilo budoucí jeho rozvoj a přeměnu problémových lokalit.

Navržené veřejně prospěšné stavby technické nebo stavby dopravní infrastruktury, případně plochy pro trafostanice, rozvodny a podobně, by v případě odložení vydání nového plánu nemohly být postaveny a tím by se dlouhodobě posunul rozvoj v daném území.