Automobily projížděly od oblouků Bílinského mostu ulicí Malá Hradební na křižovatku Fučíkovy a Revoluční ulice u divadla a poté na Bukov.

Petr Mikula si pamatuje: „Někteří z nás si jistě vzpomenou na rána, kdy centrum bylo zahalené do oblaků výfukových zplodin, na semaforech křižovatky u divadla bublaly motory náklaďáků vypouštějících „krásný“ černý kouř a na přechodech přebíhali přiotrávení chodci. Z rádia nás varovali, abychom omezili vycházení, ve školách doporučovali nevětrat. Slovo inverze nebo také „kouřmo“ bylo častým tématem.“

Malý obchvat

Začátkem osmdesátých let byly zahájeny práce na projektu pod názvem „Malý obchvat“ - okružní komunikace, která by odklonila automobilovou dopravu z nejrušnějšího centra. V rámci přípravy staveniště bylo nutné provést plošnou asanaci od Špitálského náměstí. Trasa byla navržena tehdejší ulicí Panská do nevyužívaných ploch mezi ulicí Revoluční a kolejištěm dráhy. Investorem akce byl Silniční investorský útvar v Liberci.

„V lednu 1983 byly v předstihu odstřeleny tři domy v tehdejší Leninově ulici a v létě 1984 se začalo naostro. Od října 1984 do léta 1988 zde bylo provedeno deset velkých odstřelů a celkem zbořeno přes 30 domů,“ řekl Mikula. Dodavatelem prací byl již osvědčený ničitel domů - Vodohospodářské stavby Ústí nad Labem závod 06 - Klíše, úsek pod vedením hlavního stavbyvedoucího Ing. Zeilingera.

Osvědčená skupina

S ním se na demoličních akcích podílela osvědčená skupina, ve které byl technický vedoucí odstřelu Ing. Jaroslav Fila, jeho zástupce Petr Mikula a střelmistři Ferda Ostapenko, Rudolf Vít, Anna Vítová, Milan Pachman a Miroslav Gertner.

Přípravné práce na odstřelech včetně strojního bourání nižších objektů zajišťovali pracovníci stavby pod vedením stavbyvedoucích Jaroslava Kroupy, Josefa Klimeše a Ing. Vitvery předáci Otta a Kostka a pracovníci Šmíd, Olešnanik, Matějů, Preisler, Heiler, Holub, Kaleš, Strnad a další.

Celkem 719 vrtů

První odstřel byl proveden v úterý 16. října 1984 ve 13.30 hodin. V cestě stály dva třípodlažní objekty v ulici Brněnská čp. 9 a 11. Bylo nutné je předem „oddělit“ vybouráním svislé dilatace od sousedního domu, který je zde mimochodem dodnes. Navrtáno tehdy bylo 719 vrtů, nabito 50,1 kg trhaviny Gelamon, 636 kusů rozbušek DeMS a 89 DeD S. Roznět byl opět elektrický ve třech samostatných okruzích, celkem 855 ohmů .

Vrty s náložemi byly překryty zhotovenými dřevěnými rámy s výplní z plotového pletiva a geotextilie pro zachycení letících úlomků zdiva při výbuchu.

Následoval odstřel

Komplexní protiprachová ochrana spočívající v zakrytí celého objektu do textilie se tehdy neprováděla. Technický vedoucí odstřelu Ing. Jaroslav Fila měl tuto technologii, která později získala i patent vynálezu, zatím pouze ve fázi projektové přípravy. Premiéru měla aplikace komplexní protiprachové ochrany o 5 měsíců později při odstřelu bývalého objektu Veřejné bezpečnosti v ulici Velká Hradební vedle domu kultury v březnu 1985.

Objekty byly nabity, roznětné vedení připojeno a hlídky zajišťovaly uzavřený bezpečnostní okruh. Ve 13.29 hod. zazněla poslední výstražná rána, poté se rozeřvaly motory hasičských vozů s vodními děly a následoval odstřel. Domy se sesuly k zemi přesně podle naplánovaného scénáře, vodní děla likvidovala cihelný prach a střelmistři byli spokojeni, protože odstřelem nebyly způsobeny žádné škody.

Ihned najely do sutin bagry a po dvou dnech zde byla prázdná vyčištěná plocha.