Na prvním snímku z roku 1912 je kašna „Labe“, dílo drážďanského sochaře prof. Selmara Wernera z roku 1912, dar bankéře Ludwiga Wolfruma městu. Na vrcholu kašny představuje stojící žena řeku Labe, dítě sedící u jejích nohou řeku Bílinu a sedící postavy symbolizují průmysl, obchod, dopravu a vědu.
Nacisté kašnu v roce 1940 zbourali a parkovou úpravu náměstí nahradili plochou pro nástup německé armády (tzv. Apelplatz). Bronzové části kašny dali na válečné účely. Kamenné části byly do 80. let 20. století v areálu ústecké nemocnice.
Druhý pohled z dnešního Lidického náměstí je na městské divadlo, které bylo postaveno v letech 19081909 podle projektu vídeňského architekta Alexandra Grafa v novobarokním stylu. Parková úprava náměstí je dílem ředitele vídeňského zahradnického podniku G. Hüblera. Na poslední fotografii vpravo je zrekonstruovaná budova ústeckého muzea.
Proměny ústeckých budov, ulic a prostranství zachytili studenti a učitelé Gymnázia Dr. Václava Šmejkala pro projekt Dříve a dnes ve fotografii.
Vznikla kolekce tří časově následných snímků (1900, 2000 a 2011) každého místa.
Deník přinese vždy ve středu tři snímky dvou vybraných míst. Některá jsou k nepoznání, jiná se téměř nezměnila.