Přišel sem položit kytici k pomníku takzvaného ústeckého masakru z 31. července 1945. Setkáním s novináři a lidmi se většinou vyhnul. Jedním z mála, kdo s ním mohl promluvit, byl ústecký historik a autor publikacích o starých ústeckých fotografiích a pohlednicích Petr Špaček.

„Neměli jsme možnost mluvit dlouho. Řekl jsem mu, že bratr bydlel v Mnichově a měl tam známý český hostinec,” uvedl. Německému politikovi věnoval i jednu ze svých publikací o Ústecku. Pamětní deska na mostě připomíná německé oběti lynčování, které v Ústí nad Labem 31. července 1945 vypuklo po výbuchu muničního skladu. Vina za něj byla připsána Němcům.

Odhaduje se, že mu mohlo podlehnout až 100 lidí. Někteří byli zastřeleni, jiní utopeni v městské kašně a několik jich příslušníci Revolučních gard shodili z mostu do Labe. Kromě mostu se Seehofer zastavil v ústeckém muzeu. Zde se zajímal o muzeum česko-německých vztahů Collegium Bohemicum.

Zpracoval Vít Lukáš