Na ploše po vybouraném bloku domů zbývaly už jen poslední dva objekty. Jednalo se o kadeřnictví proti kinu Hraničář v ulici Prokopa Diviše a rohový objekt prodejny VKUS.

Poslední odstřel dvou domů v uličce Prokopa Diviše proběhl až o půl roku později v sobotu 24. října 1987 ve 13.30 hodin. Než k němu ale došlo, je třeba připomenout, že i tentokrát provedly demoliční práce Vodohospodářské stavby, závod 02 Vaňov. Úsekový stavbyvedoucí Jan Škopek a stavbyvedoucí Láďa Křivánek spolupracovali v tandemu s technickým vedoucím odstřelu Jaroslavem Filou, jehož zástupcem byl Petr Mikula.

Aby z domů zbyla jenom hromada sutin, pracovníci Vodohospodářských staveb udělali z objektů ementál a do děr nacpali celkem 62,76 kilogramů trhaviny Gelamon, 25 kilogramů trhaviny Permonex V19, ale také slavný Semtex 1a 0,3 kilogramu, rozbušky DeM S v počtu 1305 kusů.

Pamětníci si vzpomínají, že při odstřelu šly k zemi nižší třípodlažní objekty bývalého kadeřnictví přímo proti kinu Hraničář a rohový dům krejčovství Vkus.

„Důvodem šestiměsíční pauzy v odstřelech zbývajících objektů byla oprava Klíšského potoka, který prochází celou stavbou od uličky, kde se vychází z kina Hraničář šikmo před plochu staveniště do Špitálského náměstí. Bylo nutné opravit betonové dno potoka a provést nové zastropení těžkými panely.

Po stopách ústeckých výbuchů

V Ústí od roku 1945 do konce osmdesátých let zmizely stovky domů. I stará katovna a známé hospody. Ještě v devadesátých letech padlo také několik budov.

Zmizela tehdy i celá továrna - Prefa Trmice. Po stopách demolic se vydáváme v rámci seriálu Zaniklé Ústí se střelmistrem Petrem Mikulou a jeho spolupracovníky.

Postupně zdokumentujeme významné demolice objektů v Ústí nad Labem a zajímavé vzpomínky, na které pomalu padá prach zapomnění.

Poslední odstřel na akci Demolice Fučíkova střed dopadl podle představ střelmistrů a nebyly způsobeny žádné škody,“ vzpomíná Mikula na 4. etapu odstřelu na Fučíkově ulici.

Dodává, že lidé si toho ani nevšimli, ale posádka hasičského vozu ve Fučíkově ulici tentokrát poněkud zaspala a v okamžiku výbuchu náloží ještě nezačala s vodní clonou proti prachu. Ale protože šlo o menší odstřel, prach sice zahalil okolí odstřelu, ale až k lidem, kteří se přišli podívat na pád budov, se nedostal.

Jako vždy, i tentokrát totiž ve vyhrazené vzdálenosti postávali Ústečané, aby viděli poslední okamžiky domů, kolem kterých chodili desítky let.

Vyhledávanou galerií byla také okna ve výškových obytných domech za frontou obchodů na Fučíkově (Masarykově) ulici.