Více než 115 let stará budova Výzkumného ústavu anorganické chemie (VÚANCH) je na prodej. V minulosti sloužila coby správní budova dnešní Spolchemie, tedy v letech 1895 až 1930, kdy v těsné blízkosti vyrostla dnešní výšková stavba.

Důvod pro prodej je prozaický. Alespoň tedy podle Mikuláše Dudy, manažera tiskového oddělení Unipetrolu, který VÚANCH vlastní.

„Budova už nevyhovuje technickým požadavkům výzkumného ústavu. Vědci potřebují modernější prostory, které zajistí další rozvoj pracoviště,” řekl o tom Duda.

Ačkoliv je tento dům, postavený v neogotickém slohu, jednou z posledních ústeckých historických staveb a jeho vnitřní prostory skýtají pohled na zajímavé malby, či vyřezávané dřevěné interiéry, není zapsán na seznamu jako kulturní památka. Přesto jej ale ústečtí památkáři považují za cennou stavbu, jíž by bylo škoda zbourat.

„Pro město je typickou ukázkou rozvoje podnikání a průmyslu na území Ústí v druhé polovině 19. století,” popsal to Petr Hrubý z ústeckého pracoviště památkového ústavu. „Bylo by to stejné, jakoby v Litoměřicích chtěl někdo zbourat hradby,” přirovnal to Hrubý.

Cena budovy je 22 milionů korun.

Vlastník nabízí i přilehlé parcely. Ty tvoří funkční celek, součástí je například parkoviště a manipulační plochy,
výměník, rozvodny, dílny a sklady, kanceláře, laboratoře, sociální zařízení a příruční sklady, rozvod motorového i světelného proudu, studené a teplé vody, požární vody, plynu, slaboproudu, datové sítě, elektronické zabezpečení a další

O tom, že by byla škoda dům zbourat, hovořil i historik Václav Houfek z ústeckého muzea. „Je to poslední zbytek industriální architektury z 90. let předminulého století, jenž se tu dochoval. Až do roku 1930 byla pro Ústečany symbolem největší slávy chemičky a bohatého rozvoje města, což dokladují i honosné interiéry.”

Uvnitř je vymalována Josefem Reinerem symbolika průmyslu, nebo třeba i členové tehdejší správní rady Spolku. Správní budovu postavili u příležitosti 40. výročí založení společnosti. Autorem stavby je Robert Langs.

Někteří zastupitelé Ústí nad Labem už upozorňují, že by se na prodej měl magistrát zaměřit a ohlídat, aby dům nedošel k úhoně. Například Pavel Vodseďálek (KSČM). „Ústí by se mělo snažit, aby zabránilo tomu, že tam někdo postaví něco jiného. Historických budov tu příliš nemáme, tak ať tu zůstane alespoň to, co tu zbylo,” řekl.

Náměstkyně primátora Helena Kubcová (ODS) smýšlí podobně. „Zmíním se o prodeji budovy na jednání městské rady, snad bude možné s novým vlastníkem jednat o tom, aby dům zachoval a opravil.”

Mluvčí Unipetrolu Duda k tomu dodal, že jejich rozhodnutí o prodeji zatím není definitivní. „Nové prostory hledáme, vybráno ale není. Prioritou je, aby ústav v Ústí zůstal.”