Když se 9 krajských radních 24. srpna dostalo ke klíčovému hlasování, jež mohlo zamezit či alespoň zkomplikovat dovoz ostravských kalů do Ústeckého kraje, nikdo nepromluvil.

Nakonec 8 z nich podpořilo stanovisko, kterým podmíněně souhlasili se změnou integrovaného povolení. Což v konečném důsledku umožnilo současné skladování kalů na Mostecku. Jen 1 se hlasování zdržel. To vše jen dva týdny poté, co ti samí radní kategoricky odmítli dovážení a spalování kalů v regionu. Vyplývá to z oficiálních dokumentů kraje, jejichž fotokopie má redakce k dispozici.

Deník o nahlédnutí do dokumentů požádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím poté, co se ukázalo, že většina radních o hlasování lhala. Na začátku října totiž většina z nich tvrdila, že hlasovali proti, nebo si na nic údajně nepamatovali. Nakonec ale vyšlo najevo, že osm z devíti přítomných bylo pro.

Jedinými dokumenty, jež z neveřejného jednání rady existují, jsou zápis a materiály. V zápisu je k bodu o kalech jen jedna alarmující zmínka: „Diskuse neproběhla.”

Deník chtěl slyšet i zvukovou nahrávku ze zasedání rady, která by prokázala, jak jednání probíhalo. Kraj ale prohlásil, že ji nepořídil. „Podle jednacího řádu není náležitostí zápisu z jednání rady zvukový záznam. Z uvedeného důvodu povinný subjekt zvukový záznam nepořizuje,” uvedl vedoucí odboru informatiky a organizačních věcí kraje Jan Jelínek.

Bývalí krajští radní se takovému sdělení podivují. „Každá rada, na které jsem byl, se nahrávala. Praxe byla taková, že se nahrávalo oficiální jednání, při neformální části se mikrofony vypínaly,” tvrdí Petr Benda, který ve funkci radního skončil na konci léta. Podle zápisu na jednání 24. srpna přítomný byl. I Mirko Bernas, který byl radním do jara letošního roku, tvrdí totéž. „Mezi stoly byly dva mikrofony ,” prohlásil.

Mluvčí kraje Magdalena Hanáčková nakonec v pátek přiznala, že záznam existoval, ale kraj ho prý již nemá. „Pracovníci organizačního oddělení si pořizují technický záznam pro účely vyhotovení zápisu. Záznam se po vyhotovení zápisu maže,” uvedla.

Pokud by nahrávka existovala, musel by její kopii kraj redakci poskytnout. Jestli ji kraj zatajuje nebo ji smazal, bude obtížné dokázat. „V takovémto případě jde o běžnou situaci rozporu dvou tvrzení,” vysvětlil odborník na zákon o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

Hlasováním z 24. srpna krajští radní dovoz kalů nepovolili, ale rada se jako účastník řízení vyjádřila ke správnímu řízení o změně integrovaného povolení pro skládku Celio. Ta ho potřebovala, aby mohla dočasně na šest let uskladnit 110 tisíc tun kalů, které mají být spáleny v čížkovické cementárně.

O změně integrovaného povolení rozhodli na začátku září krajští úředníci, radní jsou ale ze zákona účastníky správního řízení. Proti rozhodnutí o integrovaném povolení se proto mohli odvolat k ministerstvu životního prostředí. Dokud by nerozhodlo, nebylo by rozhodnutí pravomocné. Kaly by se tak na skládku tak jako nyní vozit nedaly. „Nic takového se ale nestalo,” řekl před dvěma týdny ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Naopak radní tvrdí, že rozhodnout museli. Náměstek hejtmanky Arno Fišera na začátku prosince uvedl, že rozhodnutím podmínky skladování zpřísnili.

Sdružení Čistá Ostrava a Celio změnu integrovaného povolení nutně a hlavně rychle potřebovaly. Čistá Ostrava musí podle smlouvy se státem kaly z Ostravska odvézt do konce roku. Pokud by to neudělalo, hrozí mu sankce ve výši 10 procent ceny zakázky, tedy 260 milionů korun.

Teoreticky se kaly mohly na skládce uložit i bez změny integrovaného povolení, ale natrvalo nebo jen krátkou dobu. Za to by ale Celio muselo odvádět velmi vysoké poplatky v řádech až desítek milionů korun. Díky současné změně povolení takové poplatky, například do rozpočtu Litvínova, neodvádí.

Zpracoval Vít Lukáš