Menším kinům, která neseženou na přibližně třímilionovou investici peníze, hrozí zánik. Někteří provozovatelé však s novou technologií nejsou spokojeni, je poruchová a nepřinesla prý ani vyšší návštěvnost.

První vlna digitalizace kin přišla do Ústeckého kraje v roce 2009. Tehdy se nová technologie objevila například v Teplicích či Děčíně. Státní fond na podporu a rozvoj kinematografie do současnosti podpořil digitalizaci devíti kin v kraji částkou 7,3 milionu korun.

V roce 2009 koupilo digitální technologii i kino ve Varnsdorfu, podle Karla Poláčka, který je jedním z jeho provozovatelů, ale třímilionová investice nárůst návštěvnosti nepřinesla.

"Pořídili jsme si to z nutnosti. Návštěvnost to nijak neovlivnilo, neustále klesá. V roce 2010 přišlo asi 25 000 diváků, vloni asi o 7 000 lidí méně," řekl Poláček s tím, že návštěvníky příliš nelákají ani filmy ve 3D, jejichž promítání nová technologie umožnila. Podle Poláčka návštěvníky ve větší míře lákal jedině Avatar.

S novou technologií má kino i technické problémy. "Těsně před koncem záruční doby měl stroj poruchu a bylo potřeba vyměnit díl za 15 000 euro (více než 380 000 korun," uvedl Poláček. Drahé jsou prý náhradní díly i servis. "Na klasické 35milimetrové promítačce si šikovný promítač spoustu věcí opravil sám. Životnost měla 50 až 60 let," řekl Poláček s tím, že životnost nových strojů se odhaduje na pět až sedm let.

Přesto většině měst, která zatím digitální technologii nemají, nezbývá nic jiného, než miliony korun investovat, pokud nechtějí o kino přijít.

Mostecká knihovna jako správce tamního kina Kosmos dostala podle vedení města na digitalizaci kina státní dotaci 750 000 korun, celková cena bude kolem tří milionů. Další milion by stálo technologické vylepšení, které by umožnilo promítat i filmy ve 3D. To zatím ale knihovna nechystá. Radní počítají s tím, že při rekonstrukci soukromého kulturního domu Repre vznikne do čtyř let v centru Mostu úplně nové kino, které Kosmos nahradí. Technika z Kosmosu se pak přesune do kinosálu knihovny.

Litvínovské kulturní zařízení žádá na digitalizaci kina o grant ve výši 735 000 korun. Dalších 1,9 milionu na nutné úpravy sálu dá město, asi milion korun chce získat od sponzorů. Ceny techniky se za poslední roky moc nezměnily, v roce 2009 investoval Děčín do digitalizace kina Sněžník včetně státní dotace 3,3 milionu korun.

Pro menší kina je ale taková investice likvidační. Skončí například kino v Meziboří na Mostecku. Promítat přestane také František Šmahel, který působí v Biografu u Františka na ústeckém sídlišti Severní Terasa a jezdí promítat i do menších obcí na Ústecku.

"V Telnici přijde na krátké pohádky 40 nebo 50 dětí. Představení stojí 25 korun. Ty maminky je do ústeckého kina za 160 korun nepovezou. Malé děti by stejně ani ten dlouhý film nevydržely," řekl bývalý kameraman a dnes promítač a sběratel záznamové a promítací techniky Šmahel.

V digitální podobě navíc podle něj nejsou všechny filmy, platí to o většině slavných snímků například režisérů Felliniho nebo Hitchcocka. Šmahel má o budoucnosti svého malého kina jasno. V městských prostorech je v nájmu, sám do nich investovat nemůže. "Pokud tu techniku nekoupí město nebo kraj, zanikneme," dodal.

V Ústeckém kraji bylo podle informací Českého statistického úřadu v roce 2011 celkem 58 kin, z toho 41 klasických kin a kinokaváren. Jedenáct z nich bylo již digitalizovaných. Zbytek tvořila kina letní a s nepravidelným provozem. První a zatím jediné multikino v kraji otevřeli v dubnu 2010 v obchodním centru v Ústí nad Labem.

Ve všech sálech kin bylo celkem 20 961 sedadel. Na tisíc obyvatel kraje tak připadá 25,1 sedadel v kině, což je čtvrtý nejvyšší počet po kraji Královéhradeckém, Plzeňském a Jihočeském.