Ústečané si přejí, aby se v centru města tolik neprášilo. Jedním ze zdrojů prachu je lom v Mariánské skále.

„K dotěžení kamene zde zbývá zhruba jedna šestina ložiska, což představuje přibližně 700 tisíc kubíků znělce,“ uvedl vedoucí tohoto lomu Ladislav Žid v rozhovoru pro Ústecký deník. „V roce 2010 jsme vytěžili 52 tisíc tun, loni asi 60 tisíc, bylo to o něco lepší. Životnost ložiska je závislá na odbytu drceného kameniva,“ dodal.

Z dálky vypadá těžká technika v lomu komicky, jako dětské modely někde na výstavě hraček. Po chvilce to už není tak legrační. Otevřený kráter nedaleko města je skutečně raritou. Má vůbec v tomto městě někdo představu a hlavně odvahu říci lidem, co bude s lomem dál?

Na jedné straně voláme po zdravém životním stylu, lákáme děti do místní ZOO, která přímo sousedí s prašným lomem, mapujeme cyklostezky, vybízíme občany k aktivnímu pohybu. Mariánská skála je skutečně zajímavá lokalita nejen na procházky.

Z lomu na Mariánské skále zbývá už jen jedna šestina

Vedoucí lomu v Mariánské skále Ladislav Žid v rozhovoru pro Ústecký deník uvedl, že ještě zbývá vytěžit 700 tisíc tun znělce to by mohlo trvat zhruba 12 let. Rekultivace lomu Mariánská skála, finanční náklady a výtěžnost zdejšího ložiska. To jsou problémy, o nichž v rozhovoru mluví vedoucí tohoto lomu Ladislav Žid.

Z informací například vyplývá, že pokud bude mít firma takový odbyt jako loni a letos, tak tu těžba skončí za zhruba dvanáct až patnáct let. Může to být dříve, ale i později, závisí na tom, kolik bude mít Dobet, majitel lomu, zákazníků.

Kterou horninu tu těžíte?
Těženou horninou je třetihorní výlevná vyvřelina znělec světlešedé barvy , která je využívána pro stavební účely.

Kolik ještě zbývá k vytěžení?
K dotěžení zbývá zhruba jedna šestina ložiska, což představuje přibližně 700 tisíc kubíků kamene.

Kolik jste vytěžili v roce 2010 a kolik loni? Jak dlouho ještě může těžba trvat?
V roce 2010 jsme vytěžili 52 tisíc tun, loni asi 60 tisíc, bylo to o něco lepší. Životnost ložiska je závislá na odbytu drceného kameniva.

Čím jsou dány podmínky těžby a kde jsou její hranice?
Podmínky těžby jsou dány v Povolení hornické činnosti ložiska znělce Mariánská skála, které vydal Obvodní báňský úřad v Mostě (OBÚ) roku 1993. Hranice těžby jsou dány dobývacím prostorem stanoveným rozhodnutím ministerstva dopravy z roku 1965.

Existují nějaké plány na rekultivaci ložiska?
Nedílnou součástí povolení hornické činnosti je takzvaný Plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou. Tento plán byl vypracován v roce 1996 odbornou firmou R-Princip Most. Povolení k těžbě vydal Obvodní báňský úřad v Mostě v témže roce. Platnost není omezena, závisí na dotěžení ložiska, jinými slovy povolení hornické činnosti je platné až do vytěžení zásob ve stanoveném dobývacím prostoru.

Na jakém základě byl plán rekultivace vypracován?
Plán rekultivace byl vypracován v souladu s požadavkem OBÚ v Mostě a hlavního architekta města Ústí nad Labem ze studie, zpracované v letech 1989 až 1990 Stavoprojektem Ústí nad Labem.

Čeho všeho se plán týká?
Technická rekultivace řeší tvar a sklon lomových stěn, likvidaci technologie a úpravu terénu. Biologická rekultivace určuje ozelenění prostorů, jak takzvaným náletem, tak i zatravněním osetím travním semenem. Prostor mezi lomem a zoo byl již upraven a ozeleněn v letech 1987 až 1989.

Kdo bude revitalizaci lomu provádět?
Po úpravách ploch ve spodní části lomu je v plánu rekultivace počítáno se součinností s orgány města Ústí nad Labem, v rámci možného dalšího využití.

Kdo ponese finanční náklady na revitalizaci?
Finanční prostředky na sanaci a rekultivaci tvoří společnost Dobet v souladu s plánem rekultivace a příslušným pravomocným rozhodnutím OBÚ v Mostě.

Na závěr, kdy bude možné rekultivaci provádět?
Rozhodující sanační a rekultivační práce bude logicky možno provést až po vydobytí ložiska.