O jeho záchranu se pokouší stejnojmenné občanské sdružení. To varuje, že v několika ohledech zajímavá zřícenina se nachází v havarijním stavu. Samo, ač se snaží seč může, bez pomoci není schopno získat dost prostředků na jeho zabezpečení.

„Podařilo se nám letos vyzdít jednu díru v hradbě, to je obrovské plus, ale bohužel to nestačí,“ popisoval odvedenou práci Jan Ptáček ze sdružení. „Dostali jsme na to dotaci od ministerstva kultury ve výši 200 tisíc korun. Teď budeme shánět peníze na tento rok.“

V současné době by například potřebovali sehnat peníze na rekonstrukci kamenné vyhlídkové plošiny, jíž tu postavil německý turistický spolek ve třicátých letech dvacátého století, přišlo by to na zhruba 1,5 milionu korun. Sdružení proto podalo v roce 2010 žádost o dotaci z Fondu hejtmanky na její statické zajištění a opravu.

„Žádosti nebylo v souladu se zásadami vyhověno, neboť pro tento účel je zřízen jiný dotační program Ústeckého kraje, o čemž sdružení vědělo, když si na velmi podobný projekt podalo žádost do Programu na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje,“ uvedla Magdalena Hanáčková, mluvčí kraje.

Po vyhlídkové plošině by co nejdříve měly následovat kompletní vyzdívky historických hradeb, aby se nezřítily. Právě svou hradbou je Blansko, postaru Blankenstein, nejvíce zajímavé, jelikož jen málo hradů ji má zachovanou po celém obvodu. Tato výjimečnost je bohužel na mnoha místech kriticky ohrožena kavernami. To jsou v podstatě díry v hradbě, jež vznikly postupnou erozí zdiva a vypadáváním stavebního kamene.

Opravy krom hradeb vyžaduje i cisternová věž, aby někdo nespadl do nádrže, jež se tu nachází. Prostě a jednoduše, na vyzdívání vše závisí a je ho tu hodně. Ostatně, sdružení Blansko žádalo například už v roce 2008 o dotaci na statické zajištění a rekonstrukci hradní stěny z Fondu hejtmana.

„Dotace ve výši 70 tisíc korun jim byla přiznána a proplacena, projekt byl realizován a vyúčtován. Zároveň byli upozorněni, že na vlastní realizaci nelze žádat z tohoto fondu,“ sdělila k tomu krajská mluvčí Hanáčková.

Podle Ptáčka by ale na postupnou záchranu trosek Blanska ani nebylo potřeba každoročních milionových injekcí, ale jen v řádech maximálně několika set tisíc korun. Proto žádali o dotace ještě v letech 2009 a 2010 z Programu na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje. Bohužel neúspěšně, jelikož sdružení, řečeno úřední hantýrkou, nebylo oprávněným subjektem k žádosti a ta tedy nebyla v pořádku po formální stránce. Žádost z loňska byla formálně správně, ale nesplňovala podmínku minimální výše spoluúčasti, tudíž sdružení dotaci opět nezískalo.

Ani město Ústí prý na Blansko nemá peníze. „Toto romantické místo mám velmi rád, býval jsem častým návštěvníkem. Je velmi dobře, že existují aktivity na jeho záchranu,“ uvedl k tomu Jan Řeřicha, náměstek ústeckého primátora. „Ze strany města však nevidím možnost finanční podpory.“

Sdružení vypomáhají dobrovolníci, jsou mu nakloněny okolní obce, především Ryjice, které hrad mají už několik let v majetku a jež se v činnosti sdružení angažují.

Starosta Ryjic, Milan Nicek, hovořil o tom, že hrad je pro obec velkou starostí. „Peníze na to nemáme. Zabezpečovací práce provádíme po částech, občas se snažíme přispět nějakou korunou,“ popisoval Nicek.

Ptáček si kromě Ryjic pochvaloval i spolupráci s radnicemi v Libouchci, Povrlech, i v obvodu Neštěmice.

„Škoda, že se nám nedaří navázat spolupráci s městem Ústí nad Labem, nebo třeba s krajem. Odtud bychom čekali největší podporu. Nevím, proč nám nechtějí pomoci, ačkoliv nejvíce návštěvníků přichází odtud,“ dodal Ptáček s tím, že by se jim hodilo získat i víc stálých členů sdružení.