Poživil: Slony ze zoo nemůžeme dát do útulku

Jak se mají zvířata v zoo v těchto mrazech?
Měli jsme problém v pavilonu zeber. Jinak nejvíce tepla potřebují opice a sloni.

Oblečky zvířatům nepořizujete?
Ne, to je polidšťování zvířat a s tím jsou akorát pak problémy.

Divíte se, že lidé jsou schopní vynakládat obrovské peníze, jen aby zachránili svého zvířecího miláčka?
Divím se, a byl to jeden z důvodů mého částečného vyhoření a následného přijmutí postu ředitele zoo. Paradoxně polidšťování zvířat převrací lidem hodnoty. Někdy je smrt člověka v rodině daleko méně vnímána než smrt domácího zvířete, které třeba už na odchod ze světa má věk a nárok. Je to fenomén dnešní doby.

Kolik peněz potřebujete v ústecké zoo celkem na rok?
Něco mezi 35 až 40 miliony korun.

Kolik si dokážete vydělat ze vstupného a z příjmu různých atrakcí v zoo?
Za rok to je něco kolem osmi milionů korun. Vstupné stojí sto korun, ale bez dotací od města a vlastní hospodářské činnosti by muselo stát asi 340 korun.

Vedení města stále neodsouhlasilo rozpočet na tento rok, jak vám to komplikuje situaci?
Jsme v příspěvkovém provizoriu, nemůžeme zatím investovat. V navrhovaném rozpočtu jsme měli dostat méně peněz, ale doufám, že se nám podaří dojednat minimálně stejnou částku jako uplynulý rok. Momentálně jsme na hranici přežití.

Už jste v ústecké zoo dva a půl roku, co se vám za tu dobu podařilo a co naopak vázne?
Šel jsem do vedení zoo s konceptem zachování chovu slonů, orangutanů a velkých koček. V roce 2006 měl být postaven asijský dům, tedy pavilony slonů a orangutanů. To se nepodařilo. My nemůžeme dát jen tak slony do útulku. Nyní jsme v situaci, že nesplníme podmínky. Jedna z našich slonic žije v Holandsku, měla by se vrátit, ale my pro ni nemáme místo. Je to politické téma. Například Ostrava se rozhodla, že chce mít slony, vybudovala pavilon a zvedla se jim návštěvnost o sto procent. Celkově se jim už ta investice vrátila třikrát.

Takže říkáte, že jde o to, aby se politici nebáli a nalili do vaší zoo nějaké peníze?
Přesně tak. Všechny velké úspěchy týkající se ústecké zoo jsou spjaty právě se slony. Nyní z nich těží někdo jiný.

Nemrzí vás nyní dvojnásob, že se nepodařilo slonici Delhi zplodit mládě? Třeba by právě ono přineslo ty potřebné peníze na stavbu pavilonu.
Byla to škoda. Kdyby přišlo mládě, tak by nám to možná urychlilo řešení problému.

Když do roku 2015 nesplníte předepsané podmínky, tak o chov slonů přijdete?
Ano. Nebudeme moci rozšiřovat chov a budeme jen čekat, až nám sloni vymřou.

Kolik byste na pokračování chovu slonů potřebovali peněz?
Na asijský komplex bylo potřeba 80 milionů. To jsme postupně rozdělili na menší kousky a samostatný komplex pro slony by stál něco kolem 30 milionů.

Osmdesát milionů? To je dotace, kterou dostal od EU soukromý investor hotelu na Větruši.
To bych nechal bez komentáře. V ČR Je podivná dotační politika a my nemáme potřebné lobby.

Uvažovali jste i o sbírce?
Dělali jsme sbírku na slůně. Ale ono není jednoduché dělat sbírky, musíte mít různá povolení.

Podobné problémy, jako máte se slony, máte i s chovem nosorožců. Jak to s nimi u vás vypadá?
Pokud nic nebudeme dělat, chov zde skončí. Máme už jen jednu samici, která je nejstarší ve střední Evropě. Přitom jsme měli úspěchy a naši nosorožci plodí v Brazílii, Polsku a založili jsme chov v Portugalsku. Celkem jsme vyvezli tři mláďata, paradoxně náš chov budeme muset ukončit. Dnes nejsou zvířata o penězích, ale o financích na zázemí. Zvířata dostávají zoologické zahrady zdarma v rámci programů.

Jaké zvíře byste chtěli v ústecké zoo mít a nemáte?
My nesháníme žádný špek, na který bychom lidi nalákali. Spíš nám jde o dopárování nějakých zvířat, nebo vrátit do zoo mravenečníka. Naopak sny, že bychom si do zoo přivezli například pandu, nemáme. Ta by byla velké sousto i pro pražskou zoo.

Jak to?
Dnes desetiletý pronájem samotné pandy stojí milion dolarů.

Takže ta se zrovna musí zaplatit?
Ano, všechny peníze totiž jdou na její záchranu v Číně. Ale například zoo ve Vídni na pandu vsadila a zvýšením návštěvnosti a prodejem suvenýrů si přišla už na 15 milionů dolarů. Takže se to vyplatilo. Je to špek.

Vy máte aspoň pandu červenou, že?
Ano, to je také lákadlo, ale přeci jen ne tak velké. My se hlavně chlubíme kontaktním chovem slonů a na tom chceme stavět. Lidé chtějí vidět hlavně slona, buvola, tygra, nosorožce, lva. Ale jedni z největších taháků jsou tučňáci. Nejsou tolik nároční, ale musí mít potřebné prostředí. Hlavně nechceme dělat ze zoo cirkus. Snažíme se zvířata představovat v přirozeném prostředí a stavu.

Kolik dávají největší firmy ústecké zoo sponzorských peněz?
Například ČEZ a AVET dávají něco kolem sto tisíc korun. Když to srovnám s Prahou, kde se například Mercedes pere o to, aby pracovníci zoo jezdili jejich auty, tak to je hrozně málo.

A co například Spolchemie?
Ta nám ještě dluží.

Ta by si tím zrovna mohla vylepšit image.
To by muselo zatlačit i vedení města. Když se podíváte do Drážďan, tak tam se pořád místní zoo rozšiřuje. A stavějí to firmy, které to dávají jako dar za to, že mohou v tom regionu stavět a podnikat. Možná jsou to odpustky, ale aspoň to jde do veřejné sféry a ne do soukromé kapsy.

Domluvili jsme se na plese

Dlouho mi Václav Poživil „utíkal“ před rozhovorem. Vždy řekl: „Zavolejte mi ve středu a domluvíme se.“ A pak už jsem ho nesehnal. Je to už skoro rok, co jsem ho takto poprvé kontaktoval.

Naštěstí jsem ho nyní potkal na plese Ústečanů, kde jsme se domluvili, že si zavoláme hned v pondělí ráno a domluvíme se na schůzce. A opravdu, tentokrát slib splnil a dorazil.

Byl oblečený ve flanelové košili a měl pracovní kalhoty. „To víte, když člověk dělá u slonů, nemůže se nějak nafintit, mně pak stejně od nich všechno smrdí,“ usmál se.

Nakonec jsme spolu mluvili přes hodinu a já následně při přepisování rozhovoru musel otázky hodně přebírat.

Po svém nástupu do čela zoo jste řekl, že byste chtěl změnit přístup návštěvníků, aby se k vám vraceli častěji a opakovaně. Splnilo se to?
Čtyřicet až padesát procent návštěvníků se nám vrací. Ostatní jsou z jiného regionu, dvacet procent z nich jsou náhodní turisté. Když si přečtete recenze na ústeckou zoo, tak je to všechno krásné, ale parkování, značení a atraktivnost města nám ubírají hodně bodů.

Jak to vypadá se stavbou krytého parkoviště?
Dotace, o kterou na to město žádalo Evropskou unii, byla snížena na 40 procent. To město neuspokojilo. Chtělo spolufinancovat tento projekt maximálně patnácti procenty. Proto zůstal projekt parkoviště u ledu. Nyní jsme v situaci, že kvůli tomu nemůžeme ani zvětšovat návštěvnost zoo. Návštěvníky odrazujeme tím, že zde nemají kde zaparkovat. Plánů byla spousta, dnes jen můžeme děkovat policii, že návštěvníky zoo za špatné parkování nepokutuje.

Kam se jdete podívat v zoo, když se chcete odreagovat?
To je různé, rozjímám nejraději v teple, takže v exotáriu.

Bojíte se nějakého zvířete?
Ani ne, ale mám k nim respekt. Měli jsme metrového kajmana a ten mě pokousal tak, že jsem nevěděl, jestli mi zůstanou prsty. Přitom když stěhujeme obrovského aligátora, tak se mi nic ještě nestalo.

Jaké největší zranění vám zvíře udělalo?
Kromě kousnutí od hada a poranění od kajmana jsem toho moc nezažil. Ovšem jednou mě slonice Delhi hlavou přimáčkla na okno a zvedla do výšky. Přál jsem si, aby to okno prasklo a já vyletěl ven, mohla mě rozmačkat. Nemyslela to zle, jen mě chtěla upozornit, že se jí nelíbí to, co jsem jí dělal.

Utíkají vám nějaká zvířata?
Ano, hlavně panda, ta má velké chutě.

Vždy jste každé zvíře následně našli?
Ano. Jen asi dvě zvířata v celé historii jsme nenašli. Jednoho jihoamerického hlodavce kapybaru jsme našli až po roce. Chodil na překladiště.

Jste členem nějaké politické strany?
Ne. Jen jsem kandidoval za SZSP do zastupitelstva Střekova a před osmi lety jsem tam i seděl. Momentálně mám od SZSP nabídku na kandidátku do krajských voleb. Politické ambice nemám. Mám pravicové cítění s levicovým myšlením. Bohužel, taková strana tady není.

Máte ještě soukromou veterinární ordinaci?
Mou praxi převzala moje manželka a kolegové.

Sledoval jste případ z Chabařovic, kdy podle policie pes ukousl svému pánovi hlavu? Je to vůbec možné?
Sledoval. Zažil jsem případy okousání lidského těla psy mrtvého majitele. Naší veterinární ordinace se dotazovali i příbuzní oběti, zda je to možné. Bohužel, neviděl jsem fotografie a nemám detailní informace, proto nemohu říct jasné stanovisko. To udělala soudní pitva a ta řekla, že to pes udělal. Psi jsou schopní ukousnout lidské končetiny. Každopádně není to jednoznačné.Vše se svádí na bojová plemena, ale ta jsou většinou agresivní jen k jiným zvířatům a k člověku ne.

Vy sám byste si bojového psa pořídil?
Bojový pes je špatné označení. Já mám doma loveckého psa, rhodéského ridgebacka, který byl zařazen také mezi bojová plemena, ale přitom tam vůbec nepatří. Každopádně tato plemena potřebují chovatelské zkušenosti a výchovu.