Málem se nedostala do přeplněného autobusu. Tím by přišel velkobřezenský pivovar o průvodkyni Janu Rostovou. Emeritní sládková pivovaru měla provázet v sobotu exkurze. Naštěstí se ještě do autobusu doslova vecpala.

Autobus na pravidelné lince jedoucí kolem půl dvanácté z Ústí na Velké Březno byl přeplněný, takže na Střekově již nemohli přistupovat další zájemci o pivovarnický rej.

„Nakonec jsem se do autobusu dostala, protože kdo by návštěvníky, kteří jeli autobusem, v pivovaru provázel?“ řekla s úsměvem Rostová. Dodala, že je podivné, jak akce široce propagovaná městem Ústí nad Labem v rámci projektu Slavné lokální značky, nebyla dotažena dokonce o takovou důležitou maličkost jako posílení autobusové dopravy do Velkého Března.

Žejdlík se svastikou

Sobotní návštěva pivovaru a zámku ve Velkém Březně, odpolední výlet historickým motoráčkem  z Velkého Března do Zubrnic, a vepřové hody v restauraci U Dubu, takový byl zážitek stovek lidí spojený s historií piva.

Již o desáté hodině ranní první velká skupina návštěvníků navštívila velkobřezenský zámek. Mezi prvními návštěvníky byla také Dana Langerová. Přijela z Krásné Lípy a její kamarád z Kamenického Šenova.

Do zámecké stálé expozice na víkend přibyly historické korbely, holby, džbánky, žejdlíky a pivníky. Na zvláštní výstavě pivních nádob se podílel Památkový ústav s exponáty z centrálního depozitáře. Řada unikátů ze sedmnáctého století pocházela přímo z velkobřezenského zámku. Neboť korbely sbíral předposlední majitel zámku Karel Chotek.

Cibichův pivovar

Úderem jedenácté hodiny se scházeli u pivovaru zájemci o slavnosti, věnované legendárnímu pivaři a přednostovi železniční stanice Victoru Cibichovi. Jeho tvář je součástí etiket piv značky Březňák. Za symbolické vstupné stovky zájemců nahlédly pod pokličku výroby piva. Součástí prohlídky byla i ochutnávka. Při prohlídkách se střídali průvodci Josef Helebrant a Jana Rostová. Během padesátiminutové prohlídky viděli všechny fáze výroby piva.

Rostová s pýchou zdůraznila, že výrobu piva provází klasické technologie od poloviny osmnáctého století. Zásluhu na charakteristické chuti piva má používání nejlepších surovin – místní vody, sladu a žateckého chmele.

Mezi prvními návštěvníky byl také malý Matyáš Boček. Ten sice ještě vzhledem ke svému věku pivo nepije, ale jeho otec Vladimír Boček má nejraději velkobřezenskou desítku, stejně jako dědeček Vladimír, který také v rodinné tradici má za nejpříjemnější pivo Cibichovu desítku. Podívat se na místo, kde vzniká z ječmene, vody a chmelu Cibichova dobrota, přijela například i malá Karolínka a Martin Trnovcovi z Ústí.