Vedení Ústeckého kraje na dnešním jednání zastupitelů předkládá bod, jehož cílem je zpřísnit poskytování informací o činnosti státních a samosprávných institucí. Kraj chce, aby zastupitelé navrhli Poslanecké sněmovně novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud by byl návrh vedení kraje nakonec přijatý jako zákon, znamenalo by to, že by lidé museli mnohem přísněji za poskytnuté informace platit.

Návrh kraje podle materiálů k jednání zastupitelů spočívá v tom, že by lidé museli hradit zálohu v případě, kdy požadují informace požadující nadměrné hledání informací. Pokud částku nezaplatí, mohla by jí organizace vymáhat. To dnes není možné.

„Jde jen o snahu zamezit tomu, aby museli poskytovat informace o tom, co dělají,“ kritizuje návrh zastupitel Jaroslav Doubrava. Nelíbí se ani Janu Kvapilovi ze sdružení Stop tunelům. „Zajímalo by mne, co chtějí tajit,“ uvedl.

„Cílem záměru je zvýšení efektivity a hospodárnosti při poskytování informací většího rozsahu,“ tvrdí mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Dodala, že loni jeden žadatel kraji nezaplatil 672 Kč. Další tři případy v odvolání řeší ministerstvo vnitra.

Zákon umožňuje lidem po státních a samosprávných orgánech žádat veškeré informace o jejich činnosti. Výjimkou jsou pouze informace o o osobních údajích, obchodním nebo státním tajemství. Zákon je v praxi velmi užitečný. V Ústí nad Labem například před několika dny sdružení Stop tunelům na základě získaných informací podalo trestní oznámení, které se týká výběrového řízení na pořízení územního plánu.

I Ústeckému deníku se v poslední době podařilo za využití zákona odhalit některé nepravosti, například dokázat, že někteří komunální a krajští veřejně politici lhali.

Naposledy ústecký primátor Vít Mandík, který tvrdil, že nic nevěděl právě o pochybeních kolem územního plánu. Loni na podzim také Deník zjistil, že někteří krajští radní lhali o klíčovém hlasování týkajícího se ostravských kalů a že o tomto bodu před jeho schválením v radě kraje ani nediskutovali.