Jak uvedl, na přelomu února a března 2015 se definitivně uzavřela několikasetletá historie stavby říčních člunů na Ústecku. Zařízení loděnice ve Valtířově rozebrala těžká technika do kovošrotu. Další ústecké loděnice v Olšinkách pro změnu podlehly v uplynulých dvou letech spontánní devastaci. Houfek připomíná, že ústecké loděnice patřily k nejvýznamnějším na území Čech. Obzvláště to platí o loděnici v Olšinkách.

Je nutné dodat, že k tomu nemuselo dojít, kdyby majitelé loděnice nebyli hloupí.

Vyrábět lodě lze i v dnešní době

Vzpomínám si, že v roce 2010 vyšel v Deníku článek, ve kterém bylo uvedeno, že čtvero českých loděnic zabývajících se výrobou plavidel pro zahraniční zákazníky se potýká s nedostatkem nových zakázek. Tato situace je staví před rozhodnutí, co dál? Přeorientovat svoji výrobu, nebo se zabývat uzavřením provozů.

Od domácích rejdařů nemohou očekávat žádný zájem, neboť naše vnitrozemská vodní doprava již téměř neexistuje, většina již provozuje svoje plavidla v zahraničí a na nákup nových moderních plavidel nemá finance. Spoléhají na to, co mají.

Výjimkou je loděnice firmy Barkmet, a.s. se sídlem ve Lhotce nad Labem, kde se vyrábějí plavidla od roku 2006, převážně pro zahraniční zákazníky, ale v poslední době i pro domácí trh.

Ústecká i děčínská loděnice uvadaly a přitom vznikla nová menší loděnice ve Lhotce, čili to byl důkaz, že vyrábět lodě lze i v dnešní době.

Zavedené loděnice propouštěly pracovníky a Barkmet je přijímal. Plavidla o výtlaku 700 až 1000 tun Barkmet stavěl většinou pro německé, belgické a holandské zákazníky. Nechyběly ani tažné remorkéry pro přístav Antverpy atp.

Pro okolní loděnice vyrobil Barkmet v kooperaci stovky tun bočních a dnových sekcí a samonosných krytů lodního nákladového prostoru. Vyrobily pro domácího odběratele řadu motorových výletních lodí pro 120 pasažérů a vyrábějí i „rodinné" jachty nebo přístavní mola.

Majitelé byli neschopní

Barkmet zároveň dodával pracovní síly a know-how do loděnic jiných zákazníků České loděnice, a.s. loděnice Křešice, Valtířov, Ústí nad Labem Olšinky; Loděnice NOVA Mělník.

To znamená, že loděnice skončily proto, že jejich majitelé byli neschopní. To je na tom všem nejsmutnější. Pokud se stane majitelem firmy nějaká zahraniční společnost, neznamená to žádnou záruku prosperity. Přitom mezi Ústím n. L. a Lovosicemi na břehu Labe vznikla nová česká loděnice a letos už spustila jednu a připravuje spuštění druhé lodi.

Cituji z Ústeckého deníku z dubna 2010: „Hospodářská krize snížila zájem o stavbu nových lodí na minimum. Kromě toho rumunské, ale i jiné loděnice východní Evropy, se podbízejí cenami, často hluboko pod výrobními náklady. Ne jiné je to i s čínským lodním průmyslem, který exportuje do Evropy desítky plavidel. Udržet výrobu v těchto podmínkách je velmi obtížné. Zatím se to daří díky vysokému kreditu, který české loděnice mají u zahraničních odběratelů. Ten si získaly svojí flexibilitou a vysokou kvalitou," uvedl k vyhlídkám lodní výroby na Labi Oleh Pantelemonenko, předseda představenstva společnosti Barkmet.

Cituji též z Ústeckého deníku ze září minulého roku: „Bohužel, stagnace evropské ekonomiky se projevila i u nás. V minulém roce jsme nepostavili jedinou loď. Měli jsme ale zakázky na pontony a ocelové konstrukce. Tím jsme udrželi v loděnici výrobu. Letos je znát oživení ekonomiky. Kromě stavby různých konstrukcí stavíme dva chemické tankery. Oba jsou určeny pro plavbu především na Rýnu a v soustavách kanálů v západní Evropě," uvedl Oleh Pantelemonenko.

Z toho je vidět, že přes veškerou hospodářskou mizérii v Evropě mohou loděnice přežít, pokud mají schopné vedení.

Made in Czechoslovakia

Limitujícím faktorem dobrého fungování firmy jsou odborníci. Loděnice potřebují lodní svářeče a zámečníky, lodní konstruktéry a lodní strojírenské specialisty. Těch je na našem pracovním trhu minimum.

Krachující loďařské provozy na Děčínsku a Ústecku poskytly Barkmetu sice základní kádr, ale loděnice se neobejde bez lodních specialistů z Ukrajiny. Není tomu tak dávno, co tyto pracovníky vychovávalo naše, dnes zničené, učňovské školství. Je to typická ukázka toho, že nepotřebujeme manažéry a makléře, těch je více než psů a koček dohromady, a přitom k ničemu, ale potřebujeme především lidi, kteří proslavili ve dvacátém století značku Made in Czechoslovakia po celém světě, a hovořilo se o nich jako o těch, kteří mají zlaté ruce.

Loděnice Barkmet je příkladem toho, že česká firma může fungovat lépe než zahraniční i v malých českých podmínkách.

Za mizerné podmínky v lodní dopravě na Labi, která též silně ovlivňuje tuzemskou lodní výrobu, musíme velmi poděkovat eko teroristům, kteří dlouhodobě blokovali svými pseudo ekologickými žvásty snahu o výstavbu jezů na Labi, podobně jako blokovali dostavbu dálnice D8 na Litoměřicku.

Přitom lodní doprava je nejekologičtější a také nejekonomičtější. Je proto nepochopitelné, že rozšíření lodní dopravy brání různé rádoby „ekologické spolky", které se zaštiťují obavami o budoucnost naší přírody, ale svými aktivitami naopak přispívají k jejímu poškozování. Na lodní dopravě je přitom závislých mnoho českých firem. Přeprava nadrozměrných výrobků a mnoha set tunových přeprav různých hmot, které jsou z Čech exportovány do zahraničí, by byla bez lodní dopravy krajně obtížná.

Jaroslav Doubrava