Ze začátku bylo těhotenství v pořádku, v jeho polovině však přišly komplikace. „Nakonec se zjistilo, že to nejspíš bylo mým onemocněním. Uprostřed těhotenství jsem musela na operaci, ale Adélka byla moc statečná. Dlouho vše v mém břiše zvládala. Pak se jí dařit přestalo. Ve 30. týdnu těhotenství musel být vyvolaný předčasný porod. Běžný termín je 40. týden,“ ohlíží se maminka.

„Je zázrak, co už lékaři dokážou a že se dnes má naše dcera k světu,“ doplňuje ji Miroslav Kubín.

NEJDŘÍV MĚL STRACH

Nejtěžší to bylo ze začátku, kdy trávila maličká Adélka po porodu několik týdnů na JIP Neonatologického centra ústecké Masarykovy nemocnice. „Poté dcera byla v péči intermediárního oddělení, nato ji lékaři pustili domů,“ vzpomíná dnes už šťastná maminka malé dívky.

„Z nemocnice nás pustili 5. dubna, ač se Adélka narodila 28. ledna,“ upřesňuje Ústečanka.

Tatínek přiznává, že měl o své nejbližší strach. „Radost, že mám dceru, byla obrovská. Obavy nastaly, když přišly komplikace. Netušil jsem, jak vše skončí, zda budu mít spokojenou zdravou rodinu,“ nešetří ani dnes emocemi tatínek Adélky.

Zdroj: Deník/Radek Strnad

První velké radosti přišly, když Adélka začala žvatlat, když se usmála. „Jsem plný naděje, má radost se stupňuje s každým dalším posunem ve zdravotním stavu dcery. S každým krokem, který udělá,“ tvrdí její otec.

„Musím poděkovat neonatologickému oddělení v Ústí a vůbec všem lékařům a sestrám, které pomohly,“ říká Kubín. Dodává, že pobyt na zmíněných odděleních pro něj byl silný zážitek. „Děti jsou tam malinké a na přístrojích. Mají problémy, proto tam jsou. Ale sestry i doktoři tam k vám přistupují profesionálně, uklidní vás,“ uzavírá maminka Adélky.