„Strašně moc děkuji celé naší vládě, jsou to opravdu vstřícní lidé. Pan premiér chtěl tečku, tak jsme ji udělali. Já a celá moje rodina jsme se všichni šli očkovat, jakmile na nás přišla řada. Bohužel jsme se ale spletli, ta tečka se udělala na nás prodejcích,“ uvedla paní prodávající na Lidickém náměstí svíčky. Jméno uvést raději nechtěla.

O svůj příběh se ale reportérovi Ústeckého deníku podělila. „Od června jsem zalezlá v dílně a vyrábím svíčky. Zdražilo v podstatě všechno, vosk nebo obaly, energie atd., ale to se ještě dá,“ vypráví se smutným hlasem.

Měla dlouho pronajaté místo, zaplacené zboží. „A ze dne na den vám to zakážou a nevyděláte nic. Nevím, co si o nás myslí, vůbec na nás neberou ohled. Přijde mi, že stánkař je tady pomalu spodina společnosti, jak s námi zachází,“ nebere si servítky.

Do měděné schránky vedle dopisu uložil duchovní správce všebořického kostela fotografie z rekonstrukce a před rekonstrukcí, dobové pohlednice města a noviny Ústecký deník a Blesk.
Všebořický kostel vydal poklad zabalený v Ústeckém deníku z roku 1992

Prý dělali vše, co se po nich chtělo. „Je to nefér i pro ty lidi, co ve městě bydlí, jistě by rádi na trhy přišli,“ dodala. Sama nechápe, proč by měl být zákazník na náměstí ve velkém nebezpečí, když si na čerstvém vzduchu koupí svíčku. „Ale když si pro tu samou svíčku půjde tady kus vedle do obchodního centra, tak tam jsou stovky lidí v uzavřeném prostoru, nicméně tam mu podle vlády evidentně nic nehrozí,“ rozhazuje rukama.

Schválně čekala s pronájmem stánku, aby se nic takového nestalo, až na poslední možný den. Zhruba měsíc a půl dopředu. „Úplnou stopku jsme nečekali. To je prostě podraz. Hlavně že ještě pár dní zpátky všude hlásali, že se nic takového nestane. To je jedna lež za druhou,“ uzavřela prodejkyně svíček.

Ilustrační foto.
VÁNOČNÍ ANKETA: Vybíráme letošní nejkrásnější vánoční strom Ústecka

„Dnes jsme stánek neotevřeli vůbec, jelikož se nám na jeden den opravdu nevyplatí všechno připravovat, lidí tolik není a opatření jsou jasná,“ řekl další stánkař. Jiní se však toho nebáli a snažili se do poslední chvíle něco prodat. „Lidí tu je asi i víc, než jsem čekal, není to sice tolik jako v minulých letech, ale čekal jsem míň,“ dodal pan Burdel ze stánku Tokajka.

„Je to hrozný, co se tu děje, spousta stánkařů má nakoupené zásoby a teď neví co s nimi. Jsem naprosto rozhořčený a ne jen já, tyhle restrikce ze dne na den jsou absolutně nepochopitelné!“ Stánek Tokajka patřil každoročně ke stánku s nejdelšími frontami, jejich svařené víno bylo vždy vyhlášené. „Naštěstí si můžete pro svařené víno dojít k nám do krámku na Hraničáři,“ dodává pan Burdel.

Okolo páté hodiny se na Lidickém náměstí rozsvítil i vánoční stromeček a přišla hrát kapela. V šest hodin se stánky zavíraly. Také na Kostelním náměstí byla většina stánků zavřená. Tady to ale lidi neodradilo a rádi si pochutnali třeba na langoši nebo si šli koupit adventní věnec.