„Nejedná se zřejmě o ryzí urbanistický aspekt, o profesionální regulaci, která dává městskému prostoru rozměr a funkci, jedná se o děj ekonomický a politický, který se v kontextu prostorové paměti měst pohybuje na „OSE“ prosperita nabídka poptávka kupní síla. Všude , kde je tato „OSA“ pevná, nacházíme živé městské prostředí a vnímáme tradiční kvalitu a intenzitu zájmu správních, podnikatelských i klientských struktur,“ uvedl Havlík.
Čtěte také: Prodejny mizí z centra Ústí
Podle něho je nutné do této linie přidat vlivy daňových povinností majitelů nemovitostí, určující výši plateb pro nájemníky a provozovatele, a započítat jejich vliv na výši cen zboží kladoucí nároky na kupní sílu klienta. „Aneb všude tam, kde se tyto vlivy negativně uplatňují, tam, kde na této „OSE“ balancujeme, nalézáme v prázdných výlohách nápisy „K pronájmu, Na prodej, Volné prostory“. V takovém případě bude hustota obchodní sítě v centrech měst spíše řídnout,“ tvrdí.
Podle něho se v tomto prostředí se může projevit také vliv silných obchodních struktur jako problém, který onu uvedenou „městskost“ dusí. „Nedovedu si představit market s potravinovým sortimentem například v Husově nebo Karlově ulici ve struktuře Malé Strany,“ vysvětlil.
