Příběh atomové vědkyně si Ústečané tímto netradičním způsobem připomínají díky iniciativě Michaely Valáškové, která se pokouší z pozice řadové obyvatelky vylepšovat veřejný prostor. „Chtěla jsem vrátit paměť místa do ústeckých ulic a zpřítomnit nějakou zajímavou osobnost z dějin města. Myslím, že většina Ústečanů ani neví, že tady žila žena, která se účastí na vývoji první atomové bomby podílela na porážce hitlerovského Německa a jeho spojenců,“ sdělila Valášková, které se podařilo získat na tento projekt podporu 5000 korun od ústecké Spolchemie.
Shodou náhod získalo Muzeum města Ústí nad Labem před nedávnou dobou kolekci fotografií od syna Lilli Hornigové z USA. Na dosud neznámých snímcích je zachycená slavná vědkyně v dětských letech právě v Ústí. „Když mě Míša popsala svůj záměr, nad výběrem osobnosti jsem moc neváhal. Jsou to působivé snímky,“ poznamenal historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek.
Lilli Hornigová se do Ameriky dostala jako židovský uprchlík. Patřila mezi 1500 vědců, kteří v posledních dvou letech druhé světové války pracovali na vývoji atomové bomby. „Zatímco její příbuzní v Evropě umírali v ghettech, ona v časové tísni, izolovaná v poušti Nového Mexika, řešila dílčí vědecké úkoly na konstrukci plutoniové bomby,“ přiblížil její situaci Martin Krsek.
Hornigová osobně nepůsobila v nejužším autorském týmu, její manžel Donald Hornig ovšem ano. Podle dostupných informací byl prý dokonce úplně posledním člověkem, který kontroloval před výbuchem první atomovou zbraň světa.
Po jaderném testu se Lilli Hornigová připojila k petici žádající prezidenta USA ušetřit před novou bombou lidské cíle.
V poválečné době se z Hornigové stala bojovnice za rovnoprávnost žen v akademickém světě. Dne 17. listopadu 2017 zemřela v zámořském městě Providence. V Americe byla Lilli Hornigová výrazně známější než ve svém rodném Ústí.
