Krajský úřad měl právo vypovědět v lednu 2006 služby Dopravního podniku Ústeckého kraje (DPÚK) – tak zní čerstvý verdikt ministerstva vnitra, který by měl konečně rozlousknout dlouholetý autobusový spor. Dopravce se sice původně obrátil na krajský soud, ale ten věc předal ministerstvu. Podle legislativy takovéto pře neřeší soudy, ale správní orgány.

„Ministerstvo nám dalo za pravdu ve všech sporných věcech, a od toho se budou odvíjet všechny další spory,“ konstatoval s chutí Jiří Šulc, v době sporu hejtman kraje, dnes radní pro dopravu. Právě on byl za kauzu a radikální postup v ní kritizován jak dopravci, tak i řadou krajských politiků různých stran. Proti DPÚK dokonce vedl spor na ochranu osobnosti, ale ten prohrál. „Rozhodnutí je pravomocné, nelze se proti němu odvolat ani podat odklad,“ upozornil ještě.

Klíčovým momentem sporu je to, že dopravce po celou dobu tvrdí, že výpověď, jíž vyvrcholily dlouhodobé spory mezi DPÚK o cenu za služby, byla neplatná. Na protest proti tomu nakonec v srpnu 2006 zastavil v kraji autobusovou dopravu s tím, že mu kraj nezaplatil prokazatelnou ztrátu 315 milionů korun. Spousta lidí pak měla problémy dostat se do zaměstnání, děti do školy…

Své škody nakonec dopravce vyčíslil na 1,3 miliardy korun, které chce po kraji. „Podáváme kvůli rozhodnutí ministerstva správní žalobu,“ informoval mluvčí DPÚK Martin Grmela.

Hovoří se o mezinárodní arbitráži

DPÚK je přesvědčen, že ministerstvo nezohlednilo některé důkazy. Už dříve podnik hrozil mezinárodní arbitráží, pokud vše nedopadne podle jeho představ.

Ministerstvo však ve svém rozhodnutí upozorňuje, že jeho závěry jsou v souladu s evropskou legislativou. Proti argumentu dopravců, že kraj nemohl smlouvu vypovědět, protože měli licenci, například konstatuje, že ta ještě „nezakládá závazek veřejné služby,“ a tudíž i nároky na náhradu škody jsou neoprávněné.

„Při rozhodování ve sporu mezi DPÚK a Ústeckým krajem se ministerstvo neřídilo právními závěry zvláštního senátu,“ řekl ovšem Grmela. Dopravci i nadále nemíní od svých požadavků ustoupit.

Průběh autobusové krize v roce 2006

Leden 2006: DPÚK, který jezdí na linkách v regionu, dostává po sporech s krajským úřadem o ceně za své služby výpověď, se kterou ale nesouhlasí
Srpen 2006: spory o ztrátu 315 milionů způsobenou zvyšujícími se cenami pohonných hmot apod. vrcholí, autobusy 1. 8. na protest nevyjedou, kraj rychle shání náhradu
18. srpna 2006: dopravce podává žalobu ke krajskému soudu na neplatnost výpovědi služeb
15. května 2007: soud záležitost postupuje ministerstvu vnitra

Jiří Šulc i hejtmanka kraje Jana Vaňhová přitom jsou přesvědčeni, že verdikt je jasný a není dál co řešit. Dopravci navíc již prohráli v září loňského roku soudní při o to, zda jim kraj uložil pokutu za zastavení dopravy v regionu oprávněně. Podle brněnského soudu ale tehdy firma zneužila svého dominantního postavení, kdy jako jediná zajišťovala pro kraj základní dopravní obslužnost v regionu. Přerušila dopravu po pěti dnech od oznámení, kdežto smlouva uváděla pro obě strany tři měsíce. Kraj na to odpověděl ukončením smlouvy.

Hejtmanka rozhodnutí vítá

„Po detailní analýze jsem se s kroky tehdejšího vedení kraje plně ztotožnila,“ upozornila Vaňhová. „Rozhodnutí ministerstva vnitra vnímám velmi pozitivně.“ Nároky dopravců označila za nepřiměřené.

„Rukojmím tehdy byli občané pro dopravce, ne pro kraj, a to v rozporu se zákonem,“ reagoval Šulc také na to, jak velké potíže přerušení autobusové dopravy od 1. do 4. srpna 2006 v kraji pak znamenalo pro jeho obyvatele.

V současné době zajišťuje veřejnou dopravu na území regionu dvanáct dopravců . Podle Grmela jsou ale dražší, než by byl DPÚK, mluví o sto milionech korun.