Jak se uživí uměním ruský malíř v Ústí? Jaký je zájem o vaše obrazy?
Snažím se živit prodejem svých obrazů, ale jde to velice těžce. Dnes je to ještě horší než před třemi lety.

Je třeba výhodou to, že jste Rus?
To spíš opačně, už jsem narazil na zákazníky, kteří by můj obraz koupili, ale protože jsem Rus, tak si ho nevzali.

Kam nejdál jste váš obraz prodal?
Asi to bude do Ameriky, měl jsem tam výstavu v Dallasu.

Kolik jste tam prodal obrazů?
Asi tři obrazy.

Jaký obraz jste prodal za nejvíce peněz?
Takové otázky nemají malíři moc rádi.

Karikatura: Gennadij Avdějev.

Přeci jen je malování vaše živobytí, tak to čtenáře zajímá.
Já neprodávám obrazy za velké částky. Nejdražší jsem namaloval pro Spolchemii za 70 tisíc korun, dva a půl metru veliký obraz a byla na něm právě chemička. Chtěli realistický obraz. Bylo to k 150. výročí závodu.

Měl jste někdy svou aukci obrazů?
Svou ne, ale zúčastnil jsem se jedné a moje obrazy tam měly docela úspěch.

Kde jste všude vystavoval?
Tady skoro všude Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Děčín, Praha atd. V Německu například v Drážďanech, Pirně, anebo i v Polsku. Ale v Moskvě jsem například nikdy nevystavoval.

Němci jsou dobří klienti?
Moc ne, to spíše Češi.

Tvoříte raději venku v přírodě nebo v ateliéru?
Rád jsem v obojím prostředí. Dříve jsem raději maloval venku, dnes to je nastejno.

Kde vlastně bydlíte a kde máte ateliér?
Bydlíme v Krásném Březně a v baráčku po rodičích manželky v Prackovicích mám v jednom patře ateliér. V Krásném Březně moc nepobývám, spíše maluji v ateliéru. Manželka v Krásném Březně učí.

Ruský malíř žijící v Ústí nad Labem Gennadij Avdějev.Prý jste maloval i akty, kdo vám stál za modelku a jak je těžké je sehnat?
Je to pravda. Modelky jsou žádané zboží, jednu jsem sehnal přes kamaráda, ale moc dlouho to netrvalo. Většinou je sháním přes studenty. Odhalené trochu byly, prdelka tam vidět byla, ale jinak nic sprostého.

Kdo se vám vůbec líbí z českých malířů?
Líbí se mi Marold a hlavně obdivuji Muchu, na jehož výstavě jsem nedávno byl. Jsou to obrovské, gigantické obrazy a velice krásné. To je podle mne největší chlouba Česka a tím nalákáte turisty. Naopak takových obrazů, jaké dělal Krupka, je po světě více.

A jaký byl váš největší obraz?
Asi ta chemička na plátně 2,5 metru. Troufl bych si na větší, ale to nikdo dnes nezaplatí.

Co malujete nejčastěji, je Ústí a okolí pro vás velkou inspirací?
V Ústí je největší inspirací hrad Střekov, který už mám namalovaný ze všech stran. Pak je to určitě údolí Labe a maloval jsem i Větruši.

Jak se vám líbí její hotelová přístavba?
Nejdříve jsem s tím nesouhlasil, ale když to dali do stejné barvy, tak to neruší. Jen mohli dodržet stejný styl oken.

Kdy jste vlastně začal malovat?
Když byly dceři tři roky, koupil jsem jí vodovky a chtěl jsem jí ukázat, jak se s nimi maluje. Ze svého obrázku jsem byl překvapený, vypadal dobře. Netušil jsem, že umím tak malovat. Dceři je nyní 34. Vždycky se mi umění líbilo.

Jaké malířské dílo obdivujete?
Líbí se mi malíři vlámské školy, takoví krajináři ze 17. století. Ovšem dnes už maluji vše, krajinkami jsem začínal.

Jak jste se dostal do Čech a do Ústí?
Studoval jsem v Moskvě se svou budoucí ženou, která přijela do Ruska z Prackovic nad Labem. Tam jsme se spolu seznámili, oženili a narodily se nám děti. V Moskvě jsme žili až do roku 1992. Po příchodu Jelcina do prezidentského křesla se situace v Rusku zhoršila, tak jsme se rozhodli odejít do Čech.

Ruský malíř žijící v Ústí nad Labem Gennadij Avdějev.Jakým směrem se zhoršila?
Tehdy se rozpadl Sovětský svaz a nikdo nevěděl, co bude. Měli jsme strach i z občanské války.

Jakou jste si zde našel práci?
Nejdříve jsem měl pracovat ve slovenských Piešťanech, ale nakonec jsem skončil v Ústí. Stal jsem se trenérem vodního póla Spolchemie.

Jak se vám tu dařilo s týmem vodního póla?
Byl jsem tady tři a půl roku, vždy jsme byli mistři republiky, dokonce jsme se dostali i mezi šestnáct nejlepších týmů Evropy. Přitom čtrnáct z nich byly profesionální týmy. My jsme trénovali jen čtyřikrát týdně po práci.

Proč jste skončil s vodním polem?
Žádal jsem o zvýšení platu, ale oni na to nepřistoupili. Tak jsem v roce 1996 odešel a plně jsem se začal věnovat umění. S tím trénováním to moc dohromady nejde.

Českou reprezentaci jste někdy trénoval?
Jen dorostence, do áčka mě moc nechtěli vzít, přitom jsem byl jediným profesionálním trenérem v republice a půl družstva byla z mého Ústí. Napsal jsem i příručku jak trénovat vodní pólo, ale do reprezentace jsem se nedostal.

Nyní šlo vodní pólo v Ústí úplně ke dnu, že?
Ano, nejsou peníze a jde to ke dnu.

Jak často chodíte plavat?
V průběhu roku asi dvakrát týdně. V létě plavu také v Labi a otužuji se každý den.

Jak vás vnímají Češi?
Různí lidé různě, ale celkově dobře. Musel jsem si zvyknout na odlišnou mentalitu vás Čechů.

Jaký je tedy největší rozdíl mezi mentalitou Čechů a Rusů?
Ruský člověk je více svobodomyslný a otevřený, Čech je více uzavřený do sebe, hlavně ve společnosti. Nedává své city moc najevo, jste více skromnější.

Jste tu už dvacet let, ale vaše čeština se moc nezlepšila. Jak je to možné?
Obecně se málo setkávám s ostatními lidmi, jsem stále v ateliéru. S místními lidmi jsem ještě méně v kontaktu a i na televizi se koukám v ruštině, proto se ani můj jazyk nezlepšuje. Dřív jsem mluvil asi i lépe.

S manželkou a dětmi mluvíte jak?
Taky rusky.

Ruský malíř žijící v Ústí nad Labem Gennadij Avdějev.Oblíbil jste si tu nějaké české jídlo? A co alkohol?
Moc ne, většinou zde jím ruská jídla, která si vařím. Například polévku boršč nebo gruzínská jídla. Ale třeba prase na roštu, které znám od vás, tak to si dám hodně rád.

A co ten alkohol?
Pivo máte vynikající, to nemá cenu dál rozebírat. Ale vodku si raději dám jinou, ta vaše není tak kvalitní.

Stýská se vám po domovu?
Stýská se mi po staré Moskvě, ale ta už neexistuje. Postavily se tam tisíce nových baráků, někde to tam vypadá jak v New Yorku, ale hlavně se změnili lidé. Přistěhovala se tam spousta lidí z okolních zemí a jiných národností. Už mi to nepřipomíná tu starou dobrou patriarchální Moskvu, kterou byla i za bolševika, i když dost zanedbaná.

Viděl jste film Kolja?
Ano a líbil se mi. Tam je ruský charakter popsán přesně.

Jak vy jste vnímal rok 1968, kdy vaše vojska vtrhla do Česka?
Mně tehdy bylo třináct let, takže jsem to moc nevnímal. Ale když jsem byl na vojně, tak tam jsem se o tom dověděl. Byl jsem u výsadkářů a ti se vždy chlubili, jak tehdy rychle obsadili Česko bez odporu.

Připomínají vám to Češi?
Ano, hodně se o tom bavíme. Dnešní Rusko uznalo, že to byla chyba, a omluvilo se. Jinak v Rusku se považují Češi za největší přátele. Vezměte si Poláky, tam je pořád něco, stejné je to s Pobaltím.

Máte v Ústí krajany?
Ano, je jich tu dost. Jsou tady i Ukrajinci, ti spíše pracují jako dělníci a Rusko zde zastupuje spíše inteligence.

Otážky šéfredaktora

Štětec a vodní pólo je jeho život

Gennadije Avdějeva jsem poprvé potkal jako začínající sportovní redaktor na zápasech ústeckých vodních pólistů. Dělal jim trenéra a Chemička pod ním získávala tituly jak na běžícím pásu.

Jméno ruského malíře žijícího v Krásném Březně jsem později zaregistroval na billboardu v Prackovicích, má tam totiž svůj ateliér. Každý rok pořádá svou výstavu obrazů v klášteře sv. Vojtěcha a tak jsme si dali schůzku.

Překvapilo mě, že po deseti letech, co jsem s ním od doby vodního póla nemluvil, se jeho čeština spíš zhoršila, než zlepšila. V rozhovoru vysvětluje, proč tomu tak je.

Nerad se bavil o penězích, prý to malíři nemají rádi, ale nakonec prozradil, za kolik prodal svůj nejdražší obra

Karikatura: Gennadij Avdějev.

GENNADIJ AVDĚJEV

√ Narodil se 15. května 1955 v Moskvě, od svých osmatřiceti let žije v Čechách.

√ V dětství a mládí hrál vodní pólo za moskevskou univerzitu. Vystudoval fakultu tělovýchovy a sportu a začal pracovat jako trenér.

Od r. 1983 věnuje volný čas malování, navštěvuje univerzitu lidového umění.

V roce 1992 přijel s rodinou do Čech (manželka je Češka učitelka v Krásném Březně, se kterou má dvě dcery).

V letech 1992 - 96 pracoval jako trenér vodního póla SK Spolchemie a současně trénoval reprezentační družstvo juniorů.

√ V roce 1996 zanechal sportu a začal se profesionálně věnovat výtvarnictví. Stal se členem výtvarných spolků Skupina 1996 a Spolu. Zúčastňuje se různých skupinových výstav, pravidelně organizuje autorské výstavy

√ Ve své malířské tvorbě, např. zátiších s květinami, uplatňuje realistický styl. Má stálou expozici na zámku Trmice.