Jedním z nich je i 32letý Richard Prášil. Cení si teplé sprchy, jídla a zejména možnosti přespat v teple. „Jsem tu celkem nový, dnes třetím dnem. Kolektiv tu máme dobrý, chováme se k sobě slušně a férově. Každé ráno si po sobě uklízíme, máme tu službu, o kterou se střídáme,“ vyprávěl v pátek ráno Prášil.

Ocitl se ve složité životní situaci, o které nechtěl hovořit, nicméně za každou pomoc je rád. „Za lidovou cenu si tu můžeme koupit kafe nebo čaj. Kluci mi občas večer půjčí noteboook, takže se můžeme podívat na nějaký film,“ popsal s úsměvem.

Otevřeno nonstop

Ústecká oblastní charita ve Štefánikově ulici je otevřená nonstop. Potřebným poskytuje tři základní služby. Centrum pomoci, azylový dům a noclehárnu. „V centru pomoci si zájemci mohou ráno, dopoledne a odpoledne koupit levné potraviny, například polévku s chlebem. Odpoledne okolo šesté hodiny prodáváme balíček potravin, který obsahuje například namazaný chleba pomazánkou,“ vysvětlil pracovník charity Jakub Modes.

Druhou službou je noclehárna. Lidé, kteří chtějí přespat v teple, přijdou v šest hodin večer a ráno v půl osmé zařízení opustí. Za přespání platí takzvanou motivační částku, která je má vést k tomu, aby svou životní situaci aktivně řešili. „První měsíc je tento poplatek třicet korun za noc, druhý čtyřicet a třetí měsíc šedesát korun za noc. Tato cena se pak už dál nezvyšuje,“ objasnil Modes. 

Další službou je ubytování v azylovém domu. V něm mohou být lidé celý den, ale musí se řídit řádem. Mezi základní požadavky patří slušné chování, absence alkoholu a v neposlední řadě dodržování nočního klidu. Kapacita azylového domu je 40 míst a v současné době je zcela zaplněná. „Například v roce 2019 jsme uzavřeli zhruba 250 nájemních smluv. Jednomu člověku mohou být v průběhu roku vystaveny až čtyři smlouvy. Obvykle se nestává, že bychom zde měli jednoho člověka tak dlouhou dobu,“ doplnil Modes.

Ústecká charita má také k dispozici tři iglú, která jsou určená pro lidi, kteří nemohou v charitě přespávat. Například kvůli své závislosti na drogách. „Iglú jsou i pro ty, které potkáme v terénu a projeví o ně zájem. Zatím jsme neudali ani jedno,“ sdělil pracovník charity. Iglú poskytuje lidem v zimě komfort, teplota v něm totiž může být až o dvacet stupňů vyšší než venku.

Odhadnout v Ústí přesný počet lidí bez domova není úplně snadné, hodně často totiž cestují. Pokud pro ně není místo v azylovém domě v jednom městě, vydají se do druhého. „Odhaduji, že v našem městě by jich mohlo být mezi 100 až 120,“ uzavřel Modes.

Charita se snaží lidem bez domova, kteří to potřebují, podat pomocnou ruku. Jde však jen o dočasné řešení. Se svou životní situací se lidé musí vypořádat sami. „Za možnost přespávat tady jsem rád, ale vím, že to není napořád. Musím svou situaci nějak vyřešit,“ prohlásil Richard Prášil.