„Bavorák" ale není váš jediný veterán, co ještě máte?
S otcem vlastníme několik veteránů, mimo jiné i motocykl BMW R 23, rok výroby 1939 o obsahu 250 ccm, jak jste říkal. Nyní ještě renovujeme veterán AERO 30 cabrio, rok výroby 1935, ale to je ještě na dlouho. No, a jelikož nyní provádím opravu motoru našeho Fiatu 600D, musí BMW počkat na pravidelnou kontrolu a údržbu až bude čas v zimě.

Vraťme se k motocyklu, jak dlouho jste jeho vlastníky?
Zmíněný motocykl BMW R 23 získal otec od kamaráda před 32 lety v dezolátním stavu za pouhých 100 Kčs. Poté dlouhá léta ještě čekal, než přišel jeho čas. Nyní na něm s mou manželkou, pokud to čas dovolí, jezdíme na ústecké akce, ale také se zúčastňujeme akcí v jiných krajích, kde samozřejmě poznáváme stále nové kamarády z řad veteránistů. Jsem rád, že i má manželka tomuto koníčku propadla.

Jak dlouho se o historická vozidla zajímáte?
O veterány jsem se zajímal díky otci již od dětství. Jako kluk jsem s ním jezdil po srazech, kde jsem k vůni starých aut a motocyklů přičichl a to mi zůstalo dodnes. Takže tento krásný koníček jsem zdědil po otci a doufám, že i můj syn půjde v našich šlépějích. Ten už, mimochodem, zrekonstruoval VW Jetta z roku 1988. Sice to není ještě plnokrevný veterán, ale cením si jeho snahy a zápalu.

Motocykl BMW R 23

Rok výroby1939;motor: čtyřtakt, dvouválec, OHV; obsah: 247 ccm; alternátor: Bosch 6V/75W; rychlost: 95 km/h; Výkon:10 hp při 5400 ot/min; počet vyrobených kusů: 8021; prodejní cena: 750 říšských marek

Co máte raději, motorku či automobil?
Rozdíl mezi veterány nemám, každý má své kouzlo, ať už je to motocykl, nebo auto. Opravu našich veteránů s otcem máme rozdělenou. Já to sponzoruji, obstarávám klempířské práce a vrchní lak. Otec se stará také o klempířinu, ale hlavně o montážní a ostatní práce, jelikož má zatím více zkušeností a není tak časově vytížen jako já.

Čím se zabýváte „civilně", také automobily?
Dlouhá léta provozuji vlastní autoservis, teď už i s mým synem, ale na veterány se nespecializuji. Spíše jen známým občas nějakého toho veterána vyfešákuji. Vesměs se zabývám klempířskými a lakýrnickými pracemi. Jak jsem již zmínil, je to spíše takové zpestření ve stereotypu.

Co je největší problém?
Při renovaci veteránů je obrovský problém se sháněním náhradních dílů. Někdy musíme nějakou tu součástku pracně opravit, nebo dokonce podle dostupné literatury vyrobit. Občas musíme použít nějaký ten díl z jiného typu, ale pouze pokud to není na úkor originality opravovaného veteránu.
Jste zbytečně skromný, prý za vámi jezdí fandové veteránů i z ciziny, pravda?
Také se občas ozve i nějaký ten zahraniční veteránista s prosbou o renovaci, ale je to opravdu spíš přes známé.

Jaké máte se svými veterány zážitky?
V roce 2011 se konala jízda o Pohár hraběte Chotka, kde nám náš motocykl občas zazlobil kvůli vadě na elektroinstalaci a tak jsme museli tlačit hlavně největší kopec do ústecké Homole. Ale i přes tyto „drobné" problémy jsme získali druhé místo, ze kterého jsme se pak právem radovali. Letos nám zas při Ústecké rallye vypadl šroub z bloku motoru o velikosti 2 cm, náhodou jsem ho cestou zpět po 2 kilometrech našel a tak jsme zdárně rallye dokončili.
Poslední otázka, je nějaký veterán, kterého byste vysloveně chtěl?
Já bych si chtěl jednou pořídit Ford Mustanga ze 60. let. Je to auto sice ne tak staré věkem, ale jeho ladné tvary mě hodně uchvátily. Tak možná někdy v budoucnu.