Kliknutím zvětšíteS vyhlášením výběrového řízení na dodavatele rekonstrukce přitom kraj počítá už letos. Prozatím ještě nejsou ani vydána platná stavební povolení. Stavba také bude oproti prvotně odhadovaným 190 milionům stát kolem půl miliardy korun, a to ještě není jasné, o kolik cenu navýší vícepráce.
Projektování lávky a projednání její stavby rekonstrukci zdrželo, původně totiž nikdo nepředpokládal, že bude potřeba. Je to už další zdržení, o rekonstrukci totiž kraj hovoří od roku 2016. Bylo totiž potřeba vyřešit způsob provedení rekonstrukce mostního pilíře u protipovodňové vany tak, aby práce nenarušily beton, ze kterého je postavena, protože by to mohlo snížit její odolnost i po jeho případné obnově.
Jak vysvětlil krajský radní Tomáš Rieger, lávka s přeložkou inženýrských sítí by měla vyrůst příští rok a po jejím dokončení by v roce 2023 měly začít samotné práce na mostní konstrukci. „Opravit je potřeba kompletně celý most včetně pilířů a jejich základů. Co se financování týká, čekáme na vyhlášení dotačního titulu. Zároveň jsme museli majetkoprávně vyřešit celou řadu pozemků, kterých se stavba dotýká, buď na dobu výstavby, nebo trvale,“ uvedl s tím, že nyní je most zajištěný a s prováděním dalších opatření kraj zatím nepočítá.
Dle harmonogramu by měly práce na mostě po dostavbě lávky a přemístění inženýrských sítí pokračovat nejprve vynesením mostního oblouku, poté odstraněním mostovky a rekonstrukcí pilířů včetně základů. Následovat bude položení nové mostovky a vrácení oblouku, poté se sem opět vrátí inženýrské sítě. Z technologického hlediska tu vyroste úplně nový most. „Financování předpokládáme z dotací Integrovaného regionálního operačního programu. Ta by měla dosahovat pětaosmdesáti procent ceny,“ uvedl mluvčí kraje Martin Volf.
Na mostě, dokončeném roku 1936, během dopravních špiček stojí auta v kolonách. Ráno se táhne během cesty lidí do práce až na kruhovou křižovatku před železničním přejezdem na Střekově. Odpoledne od Předmostí kolem hlavního vlakového nádraží, Fora až na křižovatky u čerpací stanice. Most v době svého vzniku patřil mezi technické unikáty pro svou velikost. Je spjat i s historií města, jelikož v červenci na něm došlo k takzvanému Ústeckému masakru Němců. Proto ho místní památkový ústav navrhl zapsat do seznamu památek. Ministerstvo kultury to ale odmítlo s tím, že není jedinečný.
Jelikož by jen samotná oprava „Benešáku“ měla trvat i se stavbou lávky tři roky, musel ústecký dopravní podnik kvůli tomu před více než rokem zakoupit speciální trolejbusy na baterii, které mohou přejet přes Mariánský most, kde není napájení z trolejí. Ostatně už roku 2018 kvůli míře poškození reguluje vjezd na most semafor tak, aby na něm nebyl víc než jeden auto- či trolejbus, nebo nákladní automobil.
Mariánský most v Ústí nad Labem. V pozadí zámeček Větruše
Nový most pod Mariánskou skálou by také potřeboval nějaké opravy, není totiž v nejlepší kondici. Technici ho pro město Ústí nad Labem jednou za rok kontrolují a zjistili, že je v klasifikačním stupni tři. Což znamená, že má větší vady, které ale neovlivňují zatížitelnost. Což například může znamenat odprýsknutou ochrannou omítku, poškozené římsy, povrchovou úpravu konstrukcí nebo zoxidovaný povrch, neobnovené nátěry s prvními stopami rezavění ocelové konstrukce a další. „Letos dokončíme zadání dokumentace na jeho opravu, cena bude známa po jejím dokončení,“ uvedla mluvčí města Romana Macová s tím, že antikorozní nátěr provedou stavaři společně s opravou.
Kvůli stavu Mariánského mostu dokonce ministerstvo dopravy v roce 2013 odstoupilo od jeho odkoupení. Od značek vyznačujících poškození byl ostatně tehdy celý kropenatý. „Špatný technický stav je způsoben zejména vadou protikorozní ochrany ocelové konstrukce mostu. Pokud není kvalitní korozní ochrana, znamená to postupné narušování konstrukce, což samozřejmě může být nebezpečný jev," dodal tehdejší mluvčí ministerstva Martin Novák s tím, že město Ústí nevyužilo včas možnosti reklamace závad.
1
108
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
