Návrh na znovuzavedení branné povinnosti, který je součástí nové koncepce, to jen potvrzuje.
Nová koncepce doporučuje německým domácnostem, aby si vytvořily zásoby vody a potravin pro případ útoku či jiné katastrofy. Mělo by podobné opatření platit i u nás?
Obdobná doporučení, byť ne tak podrobná, lze dovodit i z metodických materiálů ministerstva vnitra. Z jeho webu nebo internetových stránek hasičů si lidé mohou stáhnout informace a návody, jak se chovat v případě nejrůznějšího ohrožení. Nejedná se o nic jiného, než aby lidé byli schopni se sami o sebe postarat pro případ, že na několik dní zkolabuje distribuce vody, elektřiny a potravin. To není žádné šíření paniky.
Němci ale radí mít doma i svíčky, zápalky a vařič…
Co je na tom hrozného? Stačí představa, že v rozlehlé oblasti přestane náhle plošně fungovat rozvod elektřiny. Zpočátku nesvítíte. Je-li z nějakých důvodů narušena i distribuce paliva ze státních zásob, tak postupně, jak docházejí zásoby paliva pro náhradní zdroje proudu, přestává fungovat i dodávka vody, plynu a tepla. Nefungují mobilní sítě, pacienti závislí na přístrojích umírají, v sídlištních aglomeracích se objevují první ohniska infekčních nemocí. Platební kartou si můžete tak akorát oškrábat čelní sklo auta, protože už stejně nemáte benzín. Bankomat vám peníze nevydá a nic na kartu nekoupíte ani v obchodě.
Řada lidí považuje německý plán civilní obrany za průlomový a inspiraci pro ostatní státy EU. Co si o něm myslíte vy?
Lidé zaměňují dvě věci. Oproti Česku je v Německu rozdíl mezi pojmy ochrana a obrana. Ochrana obyvatel při katastrofách v mírovém období je svěřena zemským vládám. Obrana v době ozbrojeného konfliktu je úkolem spolkové vlády. Ačkoliv naše média používají oba termíny, z kontextu vyplývá, že jde o projednání plánu obrany. To je signál, že už začíná být trochu zle. Na druhou stranu je dobré, že konečně někdo potvrdil stav, o kterém se mělo hovořit už řadu let. Že Evropa stále není bezpečná. S tím koresponduje i návrh znovuzavedení branné povinnosti. O tom by se mělo seriozně diskutovat i u nás.
Němci se ale v plánu dušují, že útok na německé území vyžadující konvenční obranu je nepravděpodobný.
Toto uklidňování je povinné, aby mezi lidmi nevznikla panika. Dnes je jejich tvrzení pravdivé, nicméně zároveň připouští, že země by měla být, cituji: „Dostatečně připravena pro případ existenčního ohrožení v budoucnosti, které nelze vyloučit."
Co to znamená?
Že politici už nezametají nepohodlné problémy pod koberec, ale konečně začínají silněji naslouchat bezpečnostním odborníkům. Proto mě spíše zaráží to náhlé prozření a úvahy o obnovení branné povinnosti, která byla v Německu jako přežitá zrušena v roce 2011. Jako by Němci očekávali v blízké budoucnosti nejen přírodní a průmyslové katastrofy, ale i další problémy v Evropě.
Němci tvrdí, že v nové koncepci jde jen o obecné varování a rady, jak se připravit na možné krizové situace. Není za tím přesto něco víc?
Doporučení nejsou ničím výjimečným. I v našich metodikách se dočtete, co má například obsahovat evakuační zavazadlo. Taková doporučení mohou zaskočit pouze mladou generaci, která považuje současné fungování společnosti za samozřejmé a neměnné a neuvědomuje si její zranitelnost.
Co je jejím největším problémem?
Naše společnost prošpikovaná elektronikou je vhodná pro říši míru a lásky, pro platonovskou říši utopie a pro období hezkého počasí. Ne však pro dnešní nestabilní svět. Stačí vytáhnout elektrickou šňůru ze zásuvky a super civilizační vymoženosti mají menší cenu než indiánská děravá stanová kůže.
Co nám v současné kybernetické společnosti hrozí?
Neříkám nic nového. Již od šedesátých let víme o existenční závislosti na elektřině. Bez elektřiny nejsme nic. Je zcela samozřejmé, že hrozí katastrofy, ať přírodní a technické či technologické. Zásoby potravin a vody v zasažených lokalitách jsou v takové chvíli cenné. Plošné výpadky elektřiny při větrných smrštích nebo i v důsledku blackoutu, havárie velkých výrobních celků, vodovodů a jiných rozvodů energií, to vše může ohrozit distribuci energií a potravin v oblastech, kde žijí i stovky tisíc lidí. Tyto krize lze zvládnout, pokud nejsou apokalyptických rozměrů.
A co nebezpečí teroristických útoků?
Mluvím o tom jako o nebezpečí lidského faktoru. Nejen distribuční sítě energií, ale i počítačové řídící systémy jsou samozřejmě v centru zájmu teroristů. K těm však řadím i nejrůznější ekoteroristy.
Termín ekoterorismus se v posledních letech objevuje stále častěji. Jakou představuje hrozbu?
Pokud ekoteroristé prosadí své pomatené představy o alternativní energetice do praxe, mohou ohrozit plynulou funkci stávajících energetických soustav. Pokud nezisková organizace dotovaná penězi státu může regulérně právními obstrukcemi blokovat třeba budování důležitých dopravních infrastruktur, můžeme si pomyslet něco o slabomyslné legislativě. Pokud obdobné aktivity nabývají forem zastrašování, propagandy a nátlaku, stírá se rozdíl s teroristy klasickými. V každém případě, nevybudovaná silnice, železnice nebo nezajištěná splavnost řek může v době krize chybět.
Proč se vůbec o katastrofických scénářích víc nemluví? Lidé by na ně mohli být lépe připraveni.
Akademické úvahy by stejně k ničemu nevedly. Jako se musí změnit přístup k bezpečnostním otázkám, taktice a vyzbrojování armády, musí se významně změnit i filosofie udržitelnosti naší civilizace. Ne z pozice pseudoekologického nazírání, ale v praktickém smyslu slova. Musíme se věnovat oné křehkosti společnosti, kdy drtivá většina lidí, zejména ve velkých městech, by v případě rozsáhlejší katastrofy nepřežila bez vnější pomoci ani týden. I krizové plány jsou stavěny tak, že nepostižená část území je schopna té postižené pomoci. Pokud by došlo k plošnému postižení čímkoliv, byl by to velký problém.
Politici se stále tváří, že žijeme v ráji na Zemi. Někteří se i dnes snaží bagatelizovat nebezpečí islámské migrační invaze do Evropy. Skoro to vypadá, že jejich hlavní povinností je všechno lakovat narůžovo, aby je lidé zvolili znovu.
Politici, kteří jsou u moci, mají obecně tendenci vydávat jakékoliv obavy občanů za populismus. Nová strategie civilní obrany v Německu je tak nejspíš opatrným signálem občanům, že se něco děje a není vyloučeno, že se situace bude zhoršovat. Politici nikdy nepřijímají nepopulární opatření, pokud to není nutné.
Pokud bychom rady Němců o zásobách potravin vzali vážně, co by lidem na seznamu nemělo chybět?
Všechno, co mohou dlouhé měsíce skladovat. Pokud není právě zimní období, nemůžete počítat téměř s ničím z toho, co máte v mrazáku a v lednici. Také musíte vědět, na čem si uvařit čaj a ohřát jídlo.
Může vůbec nastat situace, kdy bychom takové zásoby potřebovali?
Jak jsem už zmiňoval, může. Od chaosu by nás pak dělilo devět jídel tři snídaně, tři obědy a tři večeře. Ptejme se spíše, zda jsou bezpečnostní sbory v současných stavech schopny účinně udržet veřejný pořádek a zamezit nepokojům a rabování. Pokud jde o armádu, jedinou významnou posádkou na území Ústeckého kraje je mechanizovaný prapor v Žatci, jehož sílu lze odhadovat maximálně do tisíce mužů. Pokud se nemýlím, jeho příslušníci stále ještě vykonávají ostrahu muničního areálu ve Vrběticích. Je zřejmé, že v případě extrémního a rozsahem mimořádně velkého plošného ohrožení, nejsou příslušné složky státu, integrovaného záchranného systému a armády schopny stoprocentně a dlouhodobě zajistit bezpečnost a podmínky k přežití všech lidí. To neumí žádný stát na světě.
