„To šlo tak rychle,“ divila se ve čtvrtek Marie Poštolková, která je už měsíc na návštěvě u svých příbuzných v ulici Ořechová a přiznala, že každý den se zájmem sledovala, jak rozsáhlá ruina mizí.

Že centrum už skutečně nestojí, potvrdil i Zdeněk Pejša, výrobní ředitel ústecké firmy AZ Sanace, která zakázku na demolici získala.

„Dolů to šlo docela dobře, ale to horší nás teprve čeká,“ konstatoval.

Dělníci musí rozebrat suť, vydrtit nosníky a vybrat z nich ocel. „A teprve až odklidíme tu hromadu, co tam teď je, ukáže se, co je pod ní,“ dodal.

Spodní část je totiž zatím nedotknutá a dá se předpokládat, že právě tam bude konstrukce značně zachovalá.

Zatím práce na bourání spíše trochu komplikoval fakt, že v otevřené ruině některé spoje někde zkorodovaly a některá místa se bořila jinak, než třeba v té chvíli pracovníci stavby potřebovali.

Stejně jako na začátku i během čtrnácti dní demolice měli pracovníci firmy AZ Sanace problémy s bezdomovci. Když je v první den prací z ruiny vyhnali městští strážníci, stáhli se do sousedního zničeného hotelu Máj. Ale chuť podívat se, co by se jim z bouraného objektu ještě mohlo hodit, je nepřešla.

Václav Krejčí je architektem, který spolu s Josefem Burdou projektoval multifunkční centrum. Rozhovor s ním si přečtete ZDE

„Chodíme tam prakticky denně, protože se tam neustále někdo snaží se krást hlavně železo,“ uvedl Pavel Bakule, ředitel městské policie. Ti, kteří se snaží na staveniště, který vlastně bourané sektorové centrum, je, riskuje především nějaké zranění.

Hromada bude mizet pomalu

S majitelem hotelu Máj, který by měl budovu nějak zabezpečit, se už snažilo mnohokrát jednat město, upozorňoval ho kde kdo, byly mu uděleny i pokuty, ale dál se nic neděje.

Jak Pejša upozornil, další práce už nebudou tak efektní jako když lidem před očima mizela celá stavba.

„Ta hromada se bude zmenšovat mnohem pomaleji,“ vysvětlil. „Ale máme na to šest týdnů.“ Demolice mají být ukončení posledního října. Na místě pracuje souběžně denně až šest bagrů.

Také by se již mělo méně prášit.

„Jezdím kolem autem do práce, ale někdy se oblaka prachu vznášela až nad sousední komunikací,“ konstatoval Petr Jaroš, který bydí na Stříbrníkách. „A to dokonce, což jsem viděl, tam tu bouračku stříkali. Dalo se to vydržet, hlavně když ta ruina zmizí.“

Podle Pejši používaly na této demolice standardní postupy, tedy snažili se stříkáním vody prášení zabránit.

„Ale ani to samozřejmě nezabrání, aby se nějaký prach do okolí nedosta,“ dodal Pejša.

Bude se třídit, pak teprve odvážet

I teď tu chtějí pracovníci firmy nejprve materiál roztřídit, co půjde použít pro recyklaci, teprve pak sem najedou nákladní auta, aby zbylou suď odvezla. Firma tak chce zrkátit dobu, kdy tato vozidla zahustí zdejší dopravu, na minimum. Kam přesně suť odveze, není ještě definitivně rozhodnuto.

„Zatím ještě s několika skládkami v okolí jednáme,“ popsal situaci Zdeněk Pejša.

Demoliční práce objektu, kde měly být bochody, služby a kino a byl před změnou politického systému téměř dokončen, přijdou město na 83 milionů korun.

„Samozřejmě, že je mi to líto,“ řekl k tomu architekt Václav Krejčí, autor projektu Severní Terasy. „Kdyby se o to lépe starali a nenechali to zchátrat, mohlo dnes centrum fungovat, investorů by určitě měli hromadu,“ řekl na adresu vedení města v devadesátých letech.

„Já jsme rád, že tahle ostuda města konečně zmizí,“ uvedl k tomu současný primátor Jan Kubata.