Při pohledu do domácích jídelníčků se nechce věřit, že brambory se v českých zemích začaly hojněji pěstovat až na sklonku 18. století. Základ současné české kuchyně však čeká razantní zdražení. Zemědělci odhadují, že letos dojde ke zhruba třicetiprocentnímu propadu úrody.
„To v praxi znamená, že v evropském oběhu bude chybět několik milionů tun a cena půjde poměrně výrazně nahoru,“ varoval Český bramborářský svaz. Doufá přitom, že se potvrdí závěry jím provedeného průzkumu, podle kterého Češi při nákupu brambor nehledí na cenu tolik jako u ostatního zboží.
Cena jako faktor při výběru brambor skončila v očích dotazovaných až na čtvrtém místě za viditelnou hnilobou, tvrdostí, barvou a hnilobou. Z brambor, kterým se na jihu Moravy říká také erteple či krumple a na východě země zemáky, pak připravují nejraději bramboráky, kaši a hranolky.
„Česká produkce ale pokryje přibližně tři čtvrtiny poptávky,“ upozornil místopředseda bramborářského svazu Vlastimil Rasocha. Zbytek domácí spotřeby brambor tak pochází ze zahraničí. Rané brambory se v jarních měsících dováží z jihu Evropy a severní Afriky, naopak pozdní brambory hlavně z Německa a Francie.
