Jak upřesnil člen Spolku pro záchranu hradu Blansko Robert Pelc, který na opravy dohlíží, cílem současných oprav prostoru před bývalou bránou je staticky zajistit celou tuto část hradu. „Máme to rozdělené do několika etap, ale vždy záleží na tom, kolik peněz máme a kolik seženeme. Pro letošek se nám povedlo sehnat dotace z ministerstva kultury a Ústeckého kraje, část i od obce Ryjice. Celkem to dělá kolem půl milionu korun,“ líčil. Sám s hradem prožil celý život, zná ho jak své boty už od dětství, kdy si sem chodil hrát.

Dělníci, kteří na opravě hradu budou pracovat do prvního červencového pondělí, popsali, jak musejí všechno donést na vlastních zádech. „Není tu dostupné nic, co obvykle bývá na stavbách ve městech,“ řekl jeden z nich. Bylo vidět, že si tu docela mákli, jak se říká. Pracovat sem přijeli z velké dálky, od Užhorodu na Zakarpatské Ukrajině, někdejší Podkarpatské Rusi, jež byla součástí první československé republiky.

Odborným garantem archeologického výzkumu není ústecké muzeum, ale mostecký Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech. Vede ho archeolog Milan Sýkora. Ten vysvětlil, že průzkum bude zaměřený na komplex brány. „Výzkum tu provádíme už několik let. Vždy v opravovaných částech hradu. Díky odkrytým archeologickým situacím zjišťujeme, které stavby tam stály, jak jsou staré, jak se hrad stavebně vyvíjel. Našly jsme zlomky keramiky a kachlů, prozkoumali, jak vypadal obytný komplex,“ přiblížil.

Holá skála

Zříceniny Blanska pocházející z přelomu 14. a 15. století se nachází na výrazném kopci vysoko nad levým břehem Labe. V písemných pramenech se kromě českého názvu objevuje i pojmenování Blankenstein, což by se dalo přeložit jako holá skála. Založen byl mocným rodem Vartenberků, který měl v okolí rozsáhlé državy. Do dnešních dnů se dochovala v celé délce obvodová hradba jádra hradu, cisternová věž a část sklepa na východní straně hradu. Je odsud kruhový výhled na celé České středohoří, Krušné hory, Lužické hory a další. Za dobré viditelnosti můžete z vyhlídky hradu spatřit deset hradů v blízkém i dalekém okolí.

close Archeologové vyrazili s výletníky na Blansko info Zdroj: Jiří Preclík zoom_in Takhle nějak vypadal hrad v dobách své největší slávy v 15. století.

Podle Sýkory jsou nejzajímavější zbytky staveb, o kterých dosud nevěděli, že tam jsou. „Odkryli jsme bránu, zničenou patrně v důsledku vojenské akce někdy v polovině 15. století, nebo vnější opevnění s cisternovou věží, které vznikly před rokem 1450. Pak soubor kachlů, zajímavostí je nástavcový kachel akroterie s vyobrazením sv. Václava, který drží husitský praporec s kalichem a hostií. Což je na katolickém hradě docela zajímavé, ale oni to ve středověku zase tak nebrali,“ poznamenal s tím, že v minulosti se tu našel i trilobit. Není ale původní, dostal se sem nejspíš ve vápencovém bloku z Německa, ze kterého při budování ve středověku pálili zedníci vápno.

Starostka Ryjic Andrea Staňková si práci spolku pochvaluje. „Spolek je pro nás nejdůležitější v péči o hrad. Všechno dělají ve svém volném čase a zdarma. Shánějí dotace, domlouvají se o tom s krajem a ministerstvy. Spolupráce je to složitá, ale hezká. Obec každoročně přispívá dle možností, obvykle je to částka do sto tisíc korun. To je to ale u takové památky jako kapka v moři,“ povzdechla si.

Za obdivuhodné považuje opravy hradu i ředitel ústeckého archivu Petr Karlíček, který bydlí takřka v podhradí Blanska. „Před dvaceti lety bylo Blansko nejohroženější památkou v Ústeckém kraji. Začali ho nedestruktivně ochraňovat, když se bortila zeď, dostavěli ji. Je tam vidět obrovský kus práce. Přitom jsou to vlastně dobrovolníci,“ upozornil.

Opravy hradu Blansko předcházejí archeologickému výzkumu. | Video: Janni Vorlíček