Na ulici se pětapadesátiletá Dana Ponertová ocitla před třemi měsíci. Do té doby působila jako ošetřovatelka v pražské vinohradské nemocnici. Nutná péče o nemocnou matku ji však donutila práci opustit a přestěhovat se do Ústí nad Labem. Kvůli následnému těžkému úrazu a dalším souvislostem, o kterých nechtěla hovořit, přišla o domov.

„První týden jsem trávila na noclehárně Spirála, protože oblastní charita nabízí lůžka jen pro muže. Později jsem se dostala do azylového domu Samaritán, kde jsem dodnes," vypráví žena, jejíž vztahy s rodinou se prý nadobro zpřetrhaly.

Vztahy mezi obyvateli azylového domu jsou podle ní různé. „Příběhy některých lidí odsud znám, jiní se nechtějí bavit vůbec. Naše společné soužití každopádně vyžaduje jistý nadhled," hodnotí Ponertová.

Podle výsledků vůbec prvního sčítání bezdomovců, které se uskutečnilo spolu se sčítáním lidu, jich žije na území České republiky celkem 11496, v Ústeckém kraji 1010. Sčítalo se v azylových domech, domech na půli cesty, noclehárnách a v nízkoprahových denních centrech. S vyplňováním dotazníků pomáhali právě pracovníci těchto zařízení. Ve skutečnosti je však lidí bez domova mnohem více.

„Určitá skupina lidí, kteří žijí na ulici, s úřady nekomunikuje a ani se nezajímá o nabízenou pomoc. Sčítací komisaři nechodili po parcích ani pod mosty," upozorňuje místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal. Jedinečná statistika má posloužit zejména plánování sociálních služeb po celé zemi.

V současnosti se Dana Ponertová účastní rekvalifikačního kurzu v oblasti sociálních služeb, aby mohla co nejdříve nastoupit do nové práce. Sama si nejvíce chválí právě tento odrazový můstek, který jí pracovníci azylového domu umožnili.

„V Samaritánu mi pomohli se základními potřebami, ošacením, hygienou. Až pak může člověk shánět práci, začít fungovat," říká Ponertová. Před sebou má teď školení a následnou praxi v jednom z ústeckých pečovatelských center. „Snad se osvědčím a nechají si mě tam," doufá.

Co říkají čísla?

√ Mezi bezdomovci převládají muži, žen se sečetlo jen 21,5 %. Většinou se jedná o lidi svobodné (49,0 %) nebo rozvedené (38,3 %).

√ Z pohledu vzdělání je nejčetněji zastoupena skupina bezdomovců s výučním listem nebo se středoškolským vzděláním bez maturity (47,2 %). Na druhém místě pak skončili bezdomovci se základním vzděláním (28,5 %).

√ Nejvíce lidí bez domova je v Moravskoslezském kraji (2574), v Praze jich žije 1254, v Ústeckém kraji pak 1010.

Jak potvrdila i zástupkyně ředitelky azylového domu Vendula Filípková, lidé, kteří se stávají klienty charity, jsou nejčastěji bez práce. Až polovinu nynějších klientů se už ale podařilo do zaměstnání vrátit.

Podmínkami pro poskytnutí celodenního ubytování v azylovém domě jsou platný občanský průkaz, zdravotní prohlídka a promile alkoholu v krvi nižší než 0, 4. Vendula Filípková však dodává, že i alkoholici či drogově závislí mohou využít služeb centra pomoci, kde se dá za symbolický poplatek najíst či ošatit, nebo noclehárny a azylového domu. „Platí zde zákaz užívat drogy v objektu, v opačném případě klientovi hrozí vyloučení. Jinak se ale dá pomoct každému. Důležité je mít o pomoc zájem," tvrdí Filípková.

Kapacita azylového domu je v současnosti čtyřicet tři osob, noclehárny patnáct a denního centra padesát. „V zimním období máme plno. Na noclehárně se dají ještě přidat takzvané krizové židle, jedná se o poskytnutí alespoň nějakého prostoru a deky," doplňuje Filípková. Podle ní v zařízeních naleznou útočiště až dvě třetiny lidí z ulic krajského města.

Podle odborníků je v současnosti nejvíce alarmující stále se zvyšující počet lidí, kterým hrozí, že by o svůj domov mohli přijít. „Mnohdy to navíc ani nemusí tušit," uzavírá Filípková.