Deset let čekání na nové využití budovy v krásnobřezenské ulici Čelakovského je téměř u konce. Za chvilku budou nové byty připraveny k obývání. Celkem 16 z nich bude určeno primárně pro sociálně slabé seniory, případně matky v krizi. Zbylých 17 bude sloužit jako služební byty pro zdravotníky, pedagogy, policisty a strážníky či pečovatele domovů pro seniory. Přestavba paneláku v Čelakovského ulici nakonec patřila k loňským největším investicím. Město na ni mělo připraveno zhruba 30,8 milionu, přičemž se ještě prodražila o dalších přibližně 4,7 milionu na 35,5 milionu korun s DPH. Stavaři totiž během rekonstrukce zjistili velká poškození budovy, především sociálních zařízení.
Ústí nad Labem ubytovnu koupilo před deseti lety od společnosti CPI za zhruba šest milionů korun, kdy Ústí nad Labem vedl primátor Vít Mandík (ČSSD). Dlouho byla zakonzervovaná, ač se objevily návrhy vybudovat zde byty pro mladé rodiny, případně dům pro seniory. Nakonec vyhrál projekt na smíšené sociální bydlení, na který město získalo dotaci. Projekt však neměl na růžích ustláno, část místních obyvatel chtěla po zkušenostech s problematickými obyvateli ubytovny budovu strhnout. Dokonce kvůli tomu sepsali petici, kterou podepsalo 391 lidí.
V současnosti už je jasné, kolik bude stát nájem a kdo konkrétně bude zasedat v komisi pro výběr nájemníků. Ta má být zárukou, že se sem po čase opět nenastěhují problémové partaje jako v době před deseti lety. Nájemné v těchto nových „služebních“ bytech činí 93 korun za metr, v sociálních necelých 74 korun za metr. „Žádost o sociální byty bude možné podávat prostřednictvím odboru sociálních služeb magistrátu,“ upřesnila ústecká mluvčí Romana Macová.
Část místních přesto na ubytovnu nahlíží s krajní nedůvěrou. Většina z nich tu bydlí už léta a velmi dobře si pamatují, jaké trable jim její někdejší obyvatelé způsobovali. Od hluku přes nepořádek vyhazovaný z oken, po drogy a napadání těch, kdo se třeba jen s nesouhlasem ohlédli. „Já netvrdím, že to dělali všichni. Ale velká část taková byla. Jsem rád, že to skončilo, ono to tady není žádný med. Doufám jen, že za pět, šest let nebudeme mít ten problém zpět. Pro mě je budova doslova symbolem špatného přístupu k takovým potížistům, od přidělování sociálních dávek po benevolenci vůči spekulantům s chudobou,“ zlobil se zdejší obyvatel Milan. Příjmení nechtěl prozradit, jelikož v okolí jsou i další místa s problémovými nájemníky.
Podívejte se, jak to na ubytovně vypadalo.
Fotogalerie: Ubytovna Čelakovského - ilustrační galerie
Zárukou, že se situace nebude opakovat, má být komise, skládající se z politiků a úředníků městského obvodu Neštěmice a „velkého“ Ústí nad Labem v poměru tři ku třem, tedy celkem šesti členů. Členem je třeba neštěmická starostka Yveta Tomková nebo náměstek primátora Tomáš Vlach. Ten vysvětlil, že co se onoho sociálního bydlení týká, přednost mají mít především senioři, jelikož je to podmínkou dotace. Sloužit takto má oněch šestnáct bytů, o velikosti 1+1 a 2+1. Ústí totiž získalo výhodný úvěr s velmi nízkým úrokem ve výši 14,8 milionu ze státního programu Výstavba pro obce na pořízení dostupných bytů a domů a smíšených domů. Ze stejného programu získalo i zmiňovanou dotaci přesahující 16 milionů korun.
„Zbývající, takzvaně dostupné služební byty budou určeny pro domácnosti lidí, jejichž člen pracuje v potřebné profesi jako městská policie, učitelé a další personál škol, pracovníci v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb. Podmínkou přidělení bytu bude, že se ocitli v situaci, kdy jejich příjem nestačí na nájem v komerčním sektoru, nebo že vynakládají nepřiměřenou část svých příjmů na náklady spojené s bydlením. To bývají například rodiče se zdravotně znevýhodněnými dětmi, oběti domácího násilí, osoby opouštějící dětské domovy,“ přiblížil Vlach.
play_fill
Komise pro přidělování bytu byla jednou z podmínek pro to, aby městský obvod plán přestavby podpořil, stejně jako hnutí Vaše Ústí, za něž starostka Tomková usedá v ústeckém zastupitelstvu. „Nikdy nemáte stoprocentní záruku, co bude za deset, patnáct let a starostům se bude hodit možnost skladbu nájemníků ovlivnit,“ vysvětlila několikrát s tím, že sama dlouhodobě politiku vykupování problémových domů podporuje jako jedinou v současnosti možnou strategii k likvidaci vyloučených lokalit.
Shoduje se v tom zčásti i s radním pro vyloučené lokality Michalem Mohrem (SPD). „Ono to v některých případech třeba ani jinak nepůjde. Jindy bude stačit, když budeme důsledně využívat všech zákonných nástrojů a vyžadovat dodržování norem společného soužití. Ruku v ruce s tlakem na změnu zákonů tak, aby město mělo na problémové lidi nějaké páky, třeba přidělování dávek. Zároveň nám to v dnešní nelehké době pomůže obnovit bytový fond,“ dodal.
