Na komíně nedaleko školy je opět živo. Zatímco jeden z čápů sedí na vajíčkách, druhý pečlivě upravuje svým dlouhým zobákem hnízdo. Jednu větvičku povytáhne, další naopak více zastrčí. Když má hotovo, rozhlíží se do okolí. V Lenešicích na Lounsku letos znovu čápi zahnízdili, stejně jako na dalších místech v Ústeckém kraji. Lidé se na vznešené ptáky chodí dívat, část se jich zapojila do projektu, který mapuje čapí populaci, pomáhají ornitologům.

„Chodím se dívat docela často. Je to krásný pohled. Přiletěli na začátku dubna, pak opravovali hnízdo a teď už hnízdí,“ vypráví Karel Severa. Stojí v Lenešicích nedaleko školy a oči má upřené vzhůru, tamní komín je oblíbeným místem hnízdění čápů. „Líbí se mi, jak spolupracují. A když letí, to je nádhera,“ pokračuje.

K vidění jsou čápi i na dalších místech v Ústeckém kraji. Hnízdí třeba na komíně v Chabařovicích, v chomutovském zooparku, páreček je i v Duchcově nebo u Zaječic na Chomutovsku. Se sledováním všech těchto míst pomáhá odborníkům veřejnost. Dobrovolníci monitorují hnízda a data pak předávají ornitologům. „Nejcennější výsledky získáváme právě z opakovaných kontrol na hnízdech v průběhu hnízdní sezóny,“ říká Gabriela Dobruská z České ornitologické společnosti.

Projekt Čapí hnízda běží už od roku 2014, zapojených je do něj už téměř osm stovek lidí po celé republice. Veřejnost svá pozorování předává pomocí internetových stránek birdlife.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace. Dobrovolníci mapují, kdy je hnízdo prázdné, kdy přiletí první čáp, připojují informace také o tom, když je pár kompletní. Sledují i další chování ptáků, například páření, sezení na vejcích, ale také vylíhnutí mláďat a později odlet čápů. „Kromě data příletu čápů a začátku hnízdění jsou nesmírně důležité i údaje o přítomnosti velkých mláďat, bez nichž nemůžeme vyhodnocovat úspěšnost hnízdění,“ pokračovala Gabriela Dobruská.

Pomocníků mají ornitologové v poslední době více, může za to pravděpodobně pandemie koronaviru. „Více lidí zůstávala zůstává v Česku a své výlety oživovali pozorováním čápů,“ domnívá se Dobruská z České ornitologické společnosti.

Spolupráci s veřejností si odborníci pochvalují. „Samozřejmě to moc pomáhá. Může tak být zmapováno mnoho míst, ornitologové nemohou být všude a tato data jsou hodně cenná,“ potvrzuje Jaroslav Bažant, ornitolog mosteckého muzea.

A jak si čápi vybírají svá hnízdiště? Mají raději nižší polohy, otevřenou krajinu, v blízkosti bývá vodní plocha, louky, pole, tam všude si obstarávají potravu. „Míří tam, kde mají potravní nabídku. Také tam musí být vhodné místo na zahnízdění, tedy nějaký komín nebo jiné vyvýšené místo,“ pokračuje Bažant.
Čápi přilétají v průběhu března a dubna, později hnízdí a sedí na vajíčkách. Těch bývá od dvou do pěti, ptáci na nich sedí přes měsíc. V péči o vajíčka i při následném krmení mláďat se oba rodiče střídají. Koncem léta pak čápi opět odlétají do teplých krajin. „Čápi jsou věrní ptáci, většinou spolu řadu let hnízdí stejné, osvědčené páry. Když se ale jednomu něco stane nebo prostě nepřiletí, nedělá jim problém zahnízdit s jiným,“ vysvětluje ornitolog.

Nadšené pohledy návštěvníků často vyvolává také hnízdo v chomutovském zooparku. To nedávno, ještě předtím než se tam čápi po zimě vrátili, vzbudilo pozornost médií po celém světě. Při kontrole a úpravě hnízda, když z něj pracovníci zooparku chtěli odstranit nebezpečné věci, objevili desítky kusů lidského oblečení - rukavice, plavky, podprsenky, kalhotky. „Někteří si do hnízda takové věci nosí, i když zdaleka ne všichni. Tahle sbírka byla ale hodně pestrá a zajímavá,“ potvrzuje ornitolog zooparku Petr Hora. Hojné zastoupení spodního prádla přikládá tomu, že nedaleko hnízda jsou dvě přírodní koupaliště. „Když si tam někdo zapomene třeba plavky, pro čápy je to zajímavá věc pro vystlání hnízda,“ dodává.