Při naší okružní jízdě po Ústecku jsme navštívili řadu zajímavých a netradičních míst. Naše putování zakončíme přímo v samém srdci Ústecka, v centru.

Největší krajské město Ústí nad Labem se může pochlubit řadou záviděníhodných míst, jejichž zásluhou je město republikovou, evropskou, či dokonce světovou jedničkou. Strategickým bodem při největší české řece se Ústí stalo už v dobách Přemyslovců jako hradiště. Jako královské a svobodné město tu vyrostlo ve 13. století.

Kouzlu města v 19. století podlehly významné osobnosti jako skladatel Richard Wagner, cestovatel Alexander Humboldt, malíř Ludwig Richter či spisovatel Karel May.

Blízkost ložisek uhlí a dopravních tepen předurčila městu jiný osud. Z ospalého města vyrostla přední průmyslová metropole. Stála tu největší chemička, největší lahvárna, první celulózka, nejstarší lisovna droždí, nejrušnější přístav.

Město také do světa vyslalo úspěšné dcery a syny. Rudi Sieber, Ignaz Petschek, Eduard Kadlec, Marta Schichtová, Heinz Edelmann nebo Vladimír Páral.

Vydejte se za dalšími raritami přímo do ústecký ulic.

Největší mozaika- „Nanebevzetí dělnické třídy" či „Deset pater komunistického nebe". Tak posměšně přezdívají Ústečané mozaice na budově bývalého krajského národního výboru.
- Dílo je však unikátní svými 450 metry čtverečními, což představuje největší mozaiku v republice a mezi moderními mozaikami dokonce na světě.
- Autorem je ústecký výtvarník Miroslav Houra a práce zabraly přes tři roky. Výjev zobrazuje přes sto postav v socialistické alegorii.

Nejvyšší budova- Desetipodlažní stavba Spolku pro chemickou a hutní výrobu se v tehdejších parametrech označovala za mrakodrap, a to vůbec první v naší zemi.
- Mrakodrap oplýval technickými vymoženostmi, jaké představovala potrubní pošta nebo výtah páternoster.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie.Nejšikmější věž- Vychýlená věž gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie se může honosit titulem nejšikmější ve střední Evropě.
- Autorem je jeden ze stavitelů Svatovítské katedrály architekt Josef Mocker.
- Věž se naklonila po zásahu leteckou pumou z 2. světové války.

Nejstarší topení- Budova muzea vyrostla roku 1876 původně jako největší škola. Do dějin se zapsala hlavně proto, že byla první budovou připojenou na dálkové vytápění.
- Kolaps staré školní kotelny donutil ústecké radní roku 1922 k onomu technickému pokroku, ač návrh považovali za neuskutečnitelný a utopický.
- V radiátorech však nekolovala horká voda, ale ostrá pára.

První projekce- V ústeckém Činoherním studiu v roce 1929 poprvé v ČSR promluvil film.
- Do světové novinky projekčního přístroje, který uměl přehrát zvuk z filmového pásu, neváhala ústecká firma investovat převratných půl milionu korun.
- Na plátně se poprvé rozezněl obraz Georga Schichta, který prozíravě v obrazu viděl i budoucnost své reklamy na mýdlo.

Odvážná střecha- Nad hlavami diváků ústeckého Letního kina visí ocelová střecha velká jako půlka fotbalového hřiště, která schová i 3500 lidí.
- Divákům nebrání ani jeden sloup.
- Tvoří tak největší zastřešenou plochu amfiteátru v republice.
- Při vzniku v roce 1971 na světě existovaly pouze dvě podobné stavby, ale ani jedna nedosahovala rozměrů ústeckého unikátu.
Schichtovo mýdlo s jelenem.- Autorem je inženýr Josef Zeman.

Nejslavnější mýdlo- „Čistota půl zdraví" je asi náš nejslavnější reklamní slogan. Vymyslela ho ústecká firma Schicht na podporu prodeje proslulého mýdla s jelenem.
- Nažloutlá kostka s reliéfem jelena ve skoku byla v dobách Rakousko-Uherska neoddělitelnou součástí domácností.
- Firma známku zaregistrovala roku 1891, takže je to nejstarší používaná ochranná známka u nás.