Od května, kdy si firma převzala staveniště, pokračovaly stavební práce dle projektové dokumentace. Jenže v srpnu narazila na vážný problém při vrtání průchodek pro nové kotvy. V hloubce 1,9 až 2,2 metru vrtáky narazily. Konkrétně podle ústecké mluvčí Romany Macové na výztužné válcové nosníky na mikropilotové trubky. Ty ale s vrty kolidovat neměly. „Kvůli těmto překážkám, které nebyly v projektové dokumentaci zakresleny a zapsány, jsme požádali o vyjádření odborný dozor,“ informovala.

Projektanti během porovnávání dokumentace a kontroly situace na staveništi zjistili, že staré kotvy opěrné zdi jsou vedeny pod sklony 15 stupňů oproti 30 stupňům, které jsou v archivní dokumentaci zapsané. Rekonstrukce se kvůli tomu opožďuje a také prodražuje, jelikož vrtání přes masivní ocelové profily je technologicky velmi náročné. Konstrukce opěrné zdi má být ovšem vrtáním zasažena minimálně a prodloužení vrtných prací údajně statiku zdi samotné nijak nezasáhne.

Opěrná zeď na Čertovce. Archivní foto.
Začala sanace sesuvu na Čertovce. Ochranné prvky opěrné zdi jsou narušené

Místní lidé jsou podle předsedy spolku Občané Vaňova Julia Béreše přesto rádi, že město situaci řeší. „K chybám z minulosti je dnes těžké něco říct. Když nám geologové a úředníci vysvětlovali, jak obrovskou masu stěna drží, běhal nám mráz po zádech. Je tu železniční trať, školka, obytné domy. Ten sesuv by přitom dokázal přehradit Labe. Doufáme, že sanace a rekonstrukce opěrné zdi vydrží hodně dlouho, hlavně ve spojitosti s extrémními výkyvy počasí posledních let. Snad to projektanti vzali v potaz,“ povzdechl si.

V minulosti pohyby svahu totiž, zjednodušeně řečeno, nejprve spustila zemina ztěžklá nasátou vodou, desetiletí poté sypká půda, jež kvůli extrémním suchům ztratila svou přirozenou soudržnost. Nehledě na to, že odtud „pořád něco padá, nějaké balvany,“ jak místní lidé říkají.

Jejich slova několikrát potvrdili i geologové, například vědec z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Vladimír Cajz, který geologickému mapování Českého středohoří věnoval zhruba třicet let. Ve Vaňově se podle něj stále něco hýbe a hýbat bude. „Žádná zeď není napořád. Přírodu nepřemůžeme, proto je potřeba do takových ochranných staveb investovat,“ radil.

Informační schůzka obyvatel Vaňova s ústeckým primátorem Petrem Nedvědickým a Českou geologickou službou.
Nervozita kvůli sesuvu ve Vaňově přetrvává, vedení města se sešlo s občany

Opěrnou zeď, která drží pohybující se svah na Čertovce, v posledních letech město Ústí pravidelně monitorovalo kvůli postupnému chátrání a upadání do havarijního stavu. Nakonec nezbylo než připravit rekonstrukci. Práce dle původních plánů měly přijít na zhruba 9,2 milionu korun bez DPH, přičemž dotace ze Státního fondu Životní prostředí (SFŽP) činí až 85 procent. Ačkoli město Ústí projekt financuje, sleduje na své náklady pohyby svahu a provádí další opatření, patří tato betonová stavba Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Přípravné práce navíc trvaly dlouho kvůli nutnosti provést odborné analýzy, poté dle prohlášení vedení města z podzimu loňského roku vše zpozdila i situace okolo pandemie nemoci covid-19. V současnosti mohou pokračovat dle projektové dokumentace, ale za cenu zvýšených nákladů a času.

Proto ústečtí radní schválili prodloužení harmonogramu a vícepráce za 1,4 milionu korun bez DPH a zároveň musejí požádat o změnu projektu dotační úřad, tedy SFŽP. „Současně bude prověřena možnost náhrady škody,“ dodala mluvčí města Macová.