Ačkoli v Ústí bývali Češi menšinou, přesto o sobě dávali vědět. Ať už založením České besedy, bitkami s Němci, spolkovým životem či snahami o rovnoprávnost češtiny. To ovšem vyvolávalo národnostní třenice.

První rvačku mezi Čechy a Němci „Aussig" zažil už o masopustu v revolučním roce 1848. Tehdy prý předák na stavbě železnice dělníkům slíbil peněžitou odměnu za to, že napadnou masopustní průvod Němců.

Kamenem do hlavy

Po celé 19. století rostlo spolu s rozvojem průmyslu české přistěhovalectví do města. Díky tomu v roce 1874 vznikla Česká vzdělávací beseda, od roku 1876 už jen Česká beseda. Od ní se odštěpil spolek Netopýr. Stejně tak od roku 1878 pracoval čtenářský spolek Rovnost.

Za vrchol jejich práce můžeme považovat založení menšinové české školy v Krásném Březně roku 1897. Další česká škola existovala v Chabařovicích. Bohužel po vydání českých jazykových zákonů explodovala mezi Němci v celé zemi protičeská hysterie.

Vyvrcholila takzvanou Chuchelskou pranicí, jak ji později pojmenoval zuřivý reportér Egon Erwin Kisch v Praze. Při ní dostal dlažební kostkou do hlavy i Heinrich Lumpe, zakladatel budoucí ústecké zoo.

Obdobná bitka se pak strhla i v zahradní restauraci v Dolních Zálezlech. Hosté se tu docela normálně servali o děvče, jenže Češi i Němci ji interpretovali coby souboj s nacionálním podtextem, což nebyla pravda. Naopak zcela jistě mělo nacionální podtext zdevastování České besedy německými turnery v roce 1888 a její úřední uzavření v následujícím roce.

První sokolové

Ostatně ani dnes nemá první výhradně česká spolková restaurace na růžích ustláno. Dům sice ještě stojí, ale restaurace neexistuje a málokdo ví, jak významná pro ústecké Čechy byla. Na druhou stranu je pravda, že od roku 1882 v Ústí úřadoval okresní soudce české národnosti, jmenovaný právě v souvislosti s českými jazykovými zákony.

„Český živel" ovšem po uzavření Besedy neumlkl. O pár let později, 14. října 1894, vznikla pár kroků od ní v sále bývalého Steinova hotelu v dnešní Revoluční ulici první Tělocvičná jednota Sokol.