Na první pohled nic nenasvědčuje tomu, že si tu exekutoři podávají dveře. Trmické ulice jsou uklizenější než v krajském Ústí a dopoledne téměř liduprázdné. Většina domů vypadá opraveně a díky tomu i útulně.
ZA PÁR CIGARET SE ROZPOVÍDAL
Coby kamenem dohodil mají místní i několik fabrik. Nezasvěcený by řekl, že ani o práci nemají nouzi. Přesto tu počet exekucí překračuje 41 procent. To oproti roku 2016 představuje nárůst o 16,8 procenta.
Své o tom ví i zdejší obyvatel Michal. Příjmení říci nechce, ale za pár cigaret se ochotně rozpovídá a dokonce pózuje před objektivem fotoaparátu. „Člověk by tomu nevěřil, ale já mám jen šest stovek na měsíc,“ líčí odevzdaně.
Aby netrpěl hlady, sbírá druhotné suroviny, pomáhá lidem na zahradě, uklízí. Prostě vydělává jako nádeník. Kde mu co nabídnou, to vezme, příliš si vybírat nemůže. Zrovna čeká u místní sběrny, než otevřou. „S exekutory jsem si taky užil své, nerad o tom mluvím,“ usmívá se.
Patří tedy mezi oněch 1073 lidí v exekuci, kteří mají trvalé bydliště hlášené právě v tomto městě, kde podle posledních údajů Českého statistického úřadu žije přibližně 3 200 lidí. Velké procento z nich tvoří romská komunita.
„Mnozí Romové žijí pod hranicí chudoby a pro ně je mnohem důležitější se uživit, než platit zálohy za energie nebo třeba splátky. Změna myšlení bývá docela náročná. Máme dost těch, kteří mají i několik exekucí najednou,“ popisuje situaci v Trmicích Ivana Šimánková ze zdejší pobočky Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.
RYCHLÉ PŮJČKY MAJÍ LICHVÁŘSKÉ ÚROKY
Počet exekucí v Trmicích činí 6 237. „Velká část z nich jsou například nezaplacené pokuty za jízdu načerno v MHD, ta je u našich klientů bohužel běžná. Dopravní podnik pak nezaplacené pokuty prodává dál. Dále jsou to elektrárny, případně rychlé půjčky,“ pokračuje Ivana Šimánková z poradny, která tu loni pomohla 311 klientům.
Exekuce, s nimiž bojuje jedna ze zdejších romských rodin, pocházejí právě z takových dluhů. Jízda na černo, zálohy za vodu, elektřinu. Rychlé půjčky na lichvářský úrok schovaný v RPSN s šibeničním termínem splatnosti a drakonickými postihy za pozdní splácení.
„Co máme dělat. Práce se dá sehnat jen za pár korun přes agenturu, která nás ještě bere zkrátka. Nemáme vzdělání a ani budoucnost. Kdyby aspoň děti měly šanci z toho vypadnout,“ stýská si starší žena, která chce zůstat v anonymitě a nic ji nepohne k tomu, aby se nechala vyfotografovat.
V trmické romské komunitě už řadu let pomáhá spolek Romano Jasnica. Poskytuje odborné sociální poradenství, terénní programy a další služby. „Rychlopůjčky z nebankovního sektoru a pokuty za MHD tady lidi zadlužují nejvíc. I ty, kteří už jsou v registru. Místní to nestíhají platit,“ připomíná předseda spolku Martin Cichý.
Aktuální vysoké procento exekucí a počet těch, na které v současnosti v Trmicích dopadají, ho velmi překvapily. „To je strašně moc, víc než třetina lidí v produktivním věku,“ zamýšlí se.
Příčinu chudoby zdejších lidí vidí hlavně v nízké kvalifikaci a neochotě zdejších podniků přibírat do kmenového stavu i na pomocné práce.
„Některé fabriky platí personálním agenturám. Ty ale dají smlouvu jen na dobu určitou, na rok. Strhávají si za to poplatek. Zaměstnanec agentury dostane deset dvanáct tisíc, kmenový zaměstnanec přes 17 tisíc,“ vysvětluje Martin Cichý. Dodává ale, že kdo chce, ten si dnes práci obstará.
Najít si zaměstnání a vydělávat vidí radní Trmic Tomáš Kupec jako jediné rozumné řešení. „Děda říkal, že dluh je třetí u stolu, který ujídá. Je to pravda, kterou musí ti lidé pochopit. Dokud nepoznají, jakou cenu má každá vydělaná koruna, nikdy se z toho nedostanou,“ dodal.