Sobotní procházku jsme naplánovali na tři hodiny, ale klidně může být delší. Autobus číslo 11 končil v Chlumci a první zastavení bylo u památníku se lvem.

O slavné bitvě se toho napovídalo už dost, tak rychle přes silnici k rybníkům. Ten starší je na pravé straně a patřil k chlumeckému zámku. Ohromný dub zdobí ptačí budka a pohled do slunce je docela zajímavý.

Pejskařů tam bylo dost, ještě víc však cyklistů a všichni mířili do mírného kopečka, kde nad dálnicí provokuje řidiče kamionů oranžový můstek. Na konci přemostění je sice kovová závora, ale pro sportovní rybáře je vozidlům vjezd povolen. Škoda jen, že tam končí i slušné chování procházkářů, příkop byl plný plastových lahví.

Příjemná, široká cesta vede krátce lesem, potom se prostor otevře a dokumentaristé začnou lapat po dechu. Až se to všechno kolem zazelená, bude to nádhera. Šipka u cesty navádí zájemce o sportovní rybolov vlevo, tam někde v dálce má být jezero Dělouš. Na pravé straně od cesty je areál letiště, pokud budete mít štěstí, uvidíte třeba start větroně nebo „čmeláka". Loudavou chůzí jste za dvacet minut u cíle.

Modrá vodní plocha je tak trochu ukryta před zvědavci, cedulky upozorňující na soukromý pozemek svítí na několika místech. Jednou to může být ráj rybářů. Škoda jen, že městská skládka tu romantiku trochu kazí.

Právě na tomto místě se musíte zastavit a rozhodnout, jak dál. Vlevo vede cesta do bývalé vesničky Podhoří a dál do Všebořic, vpravo je cesta na Varvažov. „Běhám tu skoro každý den. Nenáročný terén, klid a krásný výhled na kopečky," vysvětluje mladík, kterého jsem se ptal na cestu dál.

Já jsem se vrátil zpět do Chlumce, abych si vyfotil západ slunce nad rybníkem. Kolem mne projelo snad dvacet horských kol, cyklisté různého věku také objevili zajímavý prostor pro regeneraci mozkových buněk. Doporučuji. V Chlumci jsem ještě stihl cukrárnu, má otevřeno do 20 hodin. Počasí má být o víkendu příjemné, neváhejte.