Náměstek primátora Pavel Tošovský (ODS) k demolici uvedl, že likvidace domů se uskuteční během 10 týdnů, včetně odvozu a uložení odpadů z provedených demolic. Kvůli množství železobetonových konstrukcí firma použije strojní technologii s hydraulickými demoličními nůžkami.

Tošovský připomněl, že domy byly v 90. letech minulého století rekonstruovány na sociální bydlení. Většinu jejich obyvatel představovali neplatiči z oblasti Krásného Března a Neštěmic. Ti postupně domy zdevastovali. V současné době jsou budovy už řadu let opuštěné, ve stavebně technicky a staticky špatném stavu. Jeden vybydlený činžovní dům šel k zemi už před lety. 

Exstarosta Tošovský: Byl to jen plot k odstínění hluku

close Náměstek ústeckého primátora Pavel Tošovský v Matiční ulici info Zdroj: Deník/František Roček zoom_in Náměstek ústeckého primátora Pavel Tošovský v Matiční ulici S Pavlem Tošovským, bývalým starostou obvodní radnice v Ústí nad Labem – Neštěmicích a v současnosti jedním z náměstků primátora města Ústí nad Labem, je spojena Matiční ulice několikerým způsobem: jako malé dítě v jednom z činžáků bydlel s rodiči, potom se z Matiční ulice stala rána, která se nikdy nezacelí. Ránu Matiční podle Tošovského uštědřili také aktivisté a zklamal jej i Václav Havel.

Co se v Matiční ulici událo?
Protože v činžácích bydleli většinou nepřizpůsobiví neplatiči, naproti přes ulici v rodinných domech bydlící občané chtěli při rekonstrukci plotu v ulici jeho zvýšení k odstínění hluku z činžáků. Nic více v tom nebylo. Ale ozvali se různí hysteričtí aktivisté a obvodní radnici v Neštěmicích obvinili z diskriminace. Jenom proto, že většina nepřizpůsobivých byli Romové. Matiční ulice představovala zlý sen.

Kauza Matiční ulice se stala doslova mezinárodní. Proč?
Hysterie, že prý plot představuje diskriminaci, došla tak daleko, že tehdejší prezident Václav Havel velmi zklamal, že se nechal zmanipulovat k hloupému prohlášení. Zde cituji, co přesně Havel řekl o plánované výstavbě plotu v Českém rozhlase dne 19. 10. 1998: „Může se stát, že se objeví primátor, který se chová, téměř jako by mu město patřilo, těší se jakési podpoře v tom městě a je mu jedno, že dává najevo pohrdání autoritami cizích států a zhoršuje pověst republiky. On mluví za své voliče a domnívá se zřejmě, že jeho povinností je sdílet i všechny předsudky včetně rasových, které občané v jeho městě mají."

Co se tehdy stalo?
Vzpomínám na Havlovu návštěvu v Ústí nad Labem. Byl jsem jako neštěmický starosta v úřadu několik dnů, když přijel prezident Havel a strávil v Matiční 12 minut a dalších 10 minut s námi v kulturním domě Corso. Prezident na vlastní oči viděl, jak je tento problém malý, nicotný. Sám řekl, že si myslel, že se jedná o větší lokalitu. Ptal se nás, zda je možné, že by zeď nemusela být postavena. Neptal se po příčinách situace a zda vůbec je něco špatného na novém plotu. Plot prezident pojal jako symbol a precedens. Myslím si, že Havlova slova celou záležitost těžce poškodila a spolu s vládním vyjednávačem Petrem Uhlem nese největší díl viny na tom, že bláznivá kauza Matiční ulice gradovala. Bylo to ohromné zklamání.

Jak se to projevilo v Ústí nad Labem?
Ústecká ODS, stejně jako ústecké ČSSD, jednání vlády a prezidenta odsoudily. Neboť vláda ČSSD si neporadila s aktivisty, naopak jim šla kvůli hysterikům z EU na ruku. Kvůli jednání vlády ústecká ČSSD prohrála komunální volby. Přitom měla mezi lidmi více sympatií než ODS, která tehdy vedla na magistrátu a obvodech komunální politiku. Kvůli Matiční ulici a nekompetentnímu jednání vládního zmocněnce Uhla ztratila ČSSD u Ústečanů důvěru.

Nový plot odděloval starousedlíky od problémových obyvatel domů jen několik týdnů - od 13. října do 24. listopadu 1999. Vláda nakonec poskytla peníze ústeckému magistrátu, aby vykoupil rodinné domy naproti pavlačovým domům, a tím kauzu Matiční zametla pod koberec. Romští obyvatelé potom v dalších letech činžáky totálně zdevastovali. Poslední nájemníci se z nich odstěhovali v roce 2011.