Výrazně čistší vzduch dýchají lidé v Ústeckém kraji. Včetně Ústí nad Labem, které vykazovalo časté překračování norem na polétavý prach, oxidů dusíku a dalších škodlivin. Vyplývá to z dat měřicích stanic a statistik Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) za poslední dva roky.

Další údaje ukazují, jak vyhlášení nouzového stavu čistotu ovzduší ovlivnilo. Méně smogu zároveň zpomaluje šíření nemocí, jako jsou chřipka, virózy dýchacích cest, ale i covid-19.

Jak poukázala vedoucí oddělení kvality ovzduší Helena Plachá z pobočky ČHMÚ na ústeckém Kočkově, za zlepšením situace není ani tak modernizace technologií v továrnách a ve výrobě energií nebo výměna kotlů a omezení dopravy. „Panovaly mimořádně příznivé meteorologické podmínky. Bylo prostě větrno, takže třeba v lednu a únoru ubylo dní, kdy panovaly inverze, a logicky tak klesaly koncentrace škodlivin,“ vysvětlila.

V letech 2009 až 2019 je zřejmý postupný pokles výskytu nepříznivých rozptylových podmínek, který pokračuje i v tomto roce. V prvních pěti letech tohoto období se dobré rozptylové podmínky vyskytovaly ve zhruba sedmdesáti procentech roku. Ve druhé polovině sledovaného období dokonce stouply na osmdesát až devadesát procent roku. To platí i pro celou ČR.

Kvalitu ovzduší rozporuplně ovlivnil i nouzový stav. Měření totiž prokázala pokles oxidů dusíku ve vzduchu v souvislosti s poklesem dopravy během nouzového stavu. Naopak ukázala i nadprůměrný nárůst polétavého prachu označeného jako PM10. Meteorologové přitom vycházeli z různých zdrojů dat, například z měřicí stanice v ústeckých Všebořicích. Ta zaznamenává i počty aut, která tudy projela. „Nárůst mohl být způsoben vyšší intenzitou vytápění kvůli delšímu pobytu lidí v domácím prostředí,“ přiblížil meteorolog Jáchym Brzezina, který pro ČHMÚ sestavil statistiky platné pro celou republiku. Dodal, že méně dešťů prašnost zvyšovalo. Přesto je i co do prachu situace v kraji prozatím výjimečně příznivá. To pozitivně ovlivňuje lidské zdraví. Smog totiž způsobuje astma, bronchitidu, zvyšuje pravděpodobnost rakoviny plic a nemocí srdce. Útočí i na lidskou DNA.

„Když je člověk dlouhodobě vystaven působení smogu, snižuje to jeho imunitu a tím je náchylnější k virovým i bakteriálním infekcím, které mohou mít i těžší průběh,“ varoval ústecký plicní lékař Pavel Reiterer.

Ústecká hygienička Eva Patrasová připomněla, že během zákazu větrání a doporučení nevycházet za smogových situací se v uzavřených a nevyvětraných budovách snáze šíří viry a bakterie kapénkovou infekcí. „Lidé se drží uvnitř těchto budov a tím napomáhají infekcím,“ dodala.