Chodí jich sem až stovka denně. „Vyšetříme všechny. Ty, kteří se nikde ani nakazit nemohli, negativní výsledek aspoň uklidní,“ říká vedoucí lékařka klinické mikrobiologie v Diagnostice Olga Simkovičová.

On-line ke koronaviru najdete zde.

Kdo se k vám chodí testovat?
Buď přijdou samoplátci, nebo lidi pošle firma, případně lékař. Spoustu lidí, kteří chodí, je i bezpříznakových. Obecně jde většinou o střední generaci, lidi okolo 40-50 let. Více o muže. Další lidé, kteří se k nám chodí testovat, mají kolem sebe starší rodiče nebo těhotné ženy a mají podezření, že můžou být nemocní. Neuklidnila je slova hygieniků, že mají zavolat, až budou mít větší příznaky.

Jde někdy i o vyloženě zbytečné testy?
Chodí k nám i hodně labilní lidé. Někdy jen prošli kolem někoho, kdo koronavirus měl. Já jim nemůžu říct, že není možné, aby ho kvůli tomu měli také. Že musí být aspoň nějaký kontakt rukou nebo by na ně musel ten člověk prsknout. Vyšetříme ale všechny, je to každého volba. Alespoň je uklidníme, třeba i kvůli tomu jindy Covid-19 nechytí.

Proč je řada přenašečů koronaviru bezpříznakových?
Záleží na náloži viru, která se do těla dostane. A na slizniční imunitě, přičemž ta je u řady lidí velmi porušená, to víme z jiných analýz. Pak se v člověku může virus dobře množit.

Jaké jsou dosud známé příznaky onemocnění Covid-19?
Dušnost, teploty a suchý kašel. K nám do laboratoře se přišla otestovat také paní pracující v Rakousku, popisovala ztrátu čichu a chuti.

Putují od vás vzorky testovaných ještě někam dál?
Ty pozitivní se povinně odesílají do Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu v Praze k ověření a k dalšímu zpracování.

Říká se, že na Covid-19 zabírá Plaquenil, který ministerstvo zdravotnictví dokonce stáhlo z trhu.
Lék může ovšem léčit pouze symptomy plicní nemoci. Mluvila jsem o něm s kolegyní, která je specialistka na plicní choroby. Lék má celou řadu vedlejších účinků, proto je třeba zvážit jeho použití.

Jaký máte názor na rychlotesty?
Je to orientační test s velkou nepřesností a se zkříženými reakcemi v protilátkové odpovědi. Není vhodný k potvrzení diagnozy Covid-19. Proto se provádí výtěr z nosohltanu pro přímý průkaz genetického materiálu z viru.

Koluje teď mezi lidmi jenom nový typ koronaviru?
Můžou mít i jiné respirační viry. Mezi populací jsou už řadu let také sezonní koronaviry, metapneumoviry, bokaviry, rinoviry, enteroviry, RS viry, samozřejmě chřipka. Tyto a další detekujeme u hospitalizovaných pacientů.

Vy jste denně v kontaktu s různými viry. Překvapil vás koronavirus něčím?
Příliš ne. Koronaviry tu byly i před pandemií. Jenom je lékaři vždycky brali prostě jako něco jiného než chřipku. Covid-19 je nový mutant koronaviru. Jako byla dřív prasečí chřipka, která přišla z Mexika. I její pandemie byla na spadnutí, ale nakonec se z ní stala sezonní záležitost. Za pár let se i Covid-19 unaví a bude běžnou virózou, se kterou vás lékař pošle pod peřinu.

Jsou koronaviry běžnější mezi zvířaty, nebo lidmi?
Koronaviry jsou především zvířecí viry. Ty se můžou dostat k lidem většinou přes jim nejbližší zvíře. Pak se ty viry začnou stávat patogeny i pro člověka. Od roku 2000 vědci začali koronaviry rozlišovat na více a méně nebezpečné. Některé už dlouho před pandemií způsobovaly i dětem těžké zápaly plic, na které se může umřít.

Jaký máte názor na „plán B“, tedy nebojovat proti koronaviru současnými drastickými opatřeními, jako je zákaz vycházení, ale promořit virem populaci?
Stanovisko nechat obyvatelstvo promořit, aby si stačilo vytvořit obranné mechanismy, bylo lákavé. Ale agresivní chování tohoto viru nedovoluje hromadné promoření.

Takže tvrdá opatření české vlády byla podle vás dobrá?
S lidmi je těžká práce. Jsou mezi nimi uvědomělí, a aniž mohli přijít do styku s někým s Covid-19, budou respektovat nastavená pravidla. Ale pak jsou ti, se kterými nehnete, a budou se tomu vysmívat. Vystavovat se nebezpečí nákazy je podle mě především o lidském hazardu. Za každou cenu bych ale před koronavirem schovala pouze ty nejkřehčí, malé děti a seniory. Tedy než se to přežene. Senioři ostatně na chřipku umírali vždycky, mají nižší imunitu a většinou i jiné zdravotní problémy, které se pak k nákaze přičtou.

Co až se Covid-19 přežene, už se ten zlý sen nikdy nevrátí?
Část populace, kterou koronavirus napadne, si určitě protilátky vytvoří. Ale jakýkoli virus zůstává v těle latentně a neubližuje. Najde si cílový orgán a tam spí. Pravdou je, že nikdo neví, co to udělá, až se koronavirus v těle člověka díky jinému viru vzbudí. Pak může začít způsobovat více či méně závažné problémy jako alergii, častější zápal plic nebo prostě to, že lidé budou více nemocní.

Říkáte, že virus zůstává v těle. I vyléčení z Covid-19 ho tedy můžou přenášet dál?
V nosohltanu ho nemají, a nejsou tak pro okolí infekční. Ale jinak virus v těle máte dál. Jako když si v dětství proděláte infekční mononukleózu nebo neštovice. Viry se mohou aktivovat stresem, nezdravým stravováním a dalšími cestami. Vždyť kolik lidí má v nějakých složitějších životních chvílích opary. To je právě případ, kdy se projeví latentní virus.

Jak nás před koronavirem ochrání vakcína, až bude hotová?
Při vakcinaci se tvoří ochranné hladiny protilátek. Měli bychom jejich hladiny sledovat. Jen tak můžeme potvrdit obranyschopnost organismu. Abychom zjistili, že se vůbec vytvořily.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník