Kliknutím zvětšíte„Covidové děti“ se nerodí, aspoň zatím ne. Přitom na to až do zveřejnění údajů populačních přírůstků z konce roku a ze začátku toho nového řada lidí sázela. Příchod babyboomu naznačovala i loňská rekordní částka, kterou vyplatila největší česká pojišťovna na předporodní péči. Jestli však na něco mělo omezení volnočasových aktivit vliv, tak ne na reprodukci.
Ve většině regionálních špitálů v klíčových měsících od prosince 2020 a dál dokonce počet nově narozených dětí meziročně klesl. „V porodnicích Krajské zdravotní se neprojevil babyboom takzvaných covidových dětí, očekávaný s prvním lockdownem loni na jaře,“ potvrdila za síť největších pěti nemocnic v oblasti její mluvčí Jana Mrákotová.
Podobně mluví i zástupci dalších zdravotnických zařízení v kraji, kde byla porodnost v posledním čtvrtletí na běžné, nebo dokonce nižší hladině. S výjimkou lehce vyšších čísel z porodnic v Roudnici a Kadani.
To ale znalci tamního zdravotnického prostředí přičítají spíš než větší lokální nativitě jejich větší spádové oblasti či specifičnosti nabízených služeb.
Český statistický úřad (ČSÚ) přišel s čísly za mimořádný rok 2020. Vyčníval nízkým počtem sňatků, rozvodů a hlavně enormním množstvím úmrtí. V celé zemi sice počet lidí o osm tisíc stoupl, ale spíš dílem pokračující imigrace z Ukrajiny než babyboomem. V Ústeckém kraji se narodilo 7,9 tisíce dětí, o několik stovek méně než v roce 2019. I přesto region „zchudl“ o 817 lidí.
V celé zemi se narodilo 110 200 dětí. „Bylo to o dva tisíce méně než v minulém roce,“ vyčíslily Terezie Štyglerová a Michaela Němečková z ČSÚ s tím, že počet porodů setrvale klesá už třetím rokem. Jarní karanténa se do čísel porodnosti zatím nepromítla, i když aspoň v prosinci bylo porodů o něco víc než ve stejném měsíci v roce 2019.
Porodnost v Ústeckém kraji za první čtvrtletí 2021
Podle jiných tvrdých dat ženy loni ve větší míře myslely na předporodní péči. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) podpořila celkovou částkou 125 milionů na screening, pomůcky ke kojení, laktační poradenství a další přes 62 tisíc žen v ČR, 7 786 z nich bylo z Ústeckého kraje. Vcelku jich bylo o 13 tisíc víc než v roce 2019. „Za posledních 8 let se jedná o největší počet,“ řekl mluvčí pojišťovny Milan Řepka.
Trend, který stojí v příkrém rozporu se statistikami nově narozených dětí, přičítají experti větší odpovědnosti maminek k předporodní péči. Ale i tomu, že už loni mělo víc lidí hlouběji do kapsy. „Češi se učí čerpat z výhod a příspěvků. Navíc se potvrzuje důležitost silné pojišťovny v době pandemie, kdy Češi šetří,“ potvrdil Ivan Duškov, náměstek VZP pro služby klientům. Finanční rozvahou zdůvodnily už dříve Deníku některé porodní asistentky to, proč se Češi do plození nehnali za lockdownu, kdy bylo moře času, ale někteří už přišli o příjem.
Čísla mohly snížit i posuny v asistované reprodukci kvůli prvním protiepidemickým omezením, kdy některé kliniky reprodukční medicíny odkládaly výkony. Loňská situace ovlivnila i plánované umělé oplodnění 33letých manželů Zemanových z Dubí, kteří využili služeb teplického centra Pronatal Nord. „Po oplodnění vajíček jsme je nenechali ihned vložit,“ potvrdili s tím, že odběr udělali ještě v březnu 2020, kdy také mělo dojít k zavedení embrya.
„Po zhodnocení situace jsme ho nechali zamrazit a vložit až koncem května, kdy došlo k rozvolnění,“ dodali. Jejich synek nakonec přišel v ústecké Masarykově nemocnici na svět v polovině února. Pan Zeman vzpomíná, že během těhotenství jeho ženy prostál spoustu času na schodech a chodbách, když ji doprovázel k předporodním vyšetřením. Dovnitř s manželkou nemohl. Ztížené podmínky, které epidemie přichystala nastávajícím rodičům také při porodu, je možná další důvod, proč se lidé do množení nehrnuli.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
