Tisíce zákroků museli odložit kvůli epidemii koronaviru v nemocnicích regionu. Péče o covidové pacienty ukrojila špitálům řadu oddělení. Teď se ale zlepšuje epidemiologická situace, lůžka se už tolik neplní lidmi stiženými zhoubnou nákazou a ministerstvo zdravotnictví doporučilo obnovit řádnou neakutní péči tam, kde to jde.

V oblasti to zatím šlo v Masarykově nemocnici v Ústí. „K původnímu účelu jsme již vrátili dvě chirurgické stanice, cirka 50 lůžek. Nyní znovu otevíráme stanici neurologie, což je 30 lůžek,“ řekl Jiří Laštůvka, náměstek pro řízení zdravotní péče Krajské zdravotní (KZ), pod kterou spadá ústecký špitál. V něm už průběžně začali přidávat operační programy podle dostupných anesteziologických a jipových kapacit.

Přesné číslo dosud odložených výkonů v Ústí neznají. „Lze nicméně odhadnout, že jde řádově o nízké tisíce zákroků,“ připustil Laštůvka. Dlouhé čekací lhůty musí vydržet i lidé objednaní na ortopedické zákroky. Situace donutila lékaře třídit jejich diagnózy na ty pacienty, u kterých mohli operace aspoň dočasně odložit. I za cenu podávání silných analgetik.

Soustředili se na ty, u nichž by další odklad vedl k nezvratnému poškození zdraví, či dokonce k ohrožení života. V posledních měsících do Ústí přijali k operacím také desítky pacientů z ostatních nemocnic KZ. Situaci komplikuje fakt, že počet pacientů na ústecké ortopedické klinice meziročně narůstá. A pořadník se s omezením elektivní operativy dále zvětšuje.

„Od počátku tohoto týdne administrativní pracovnice naší kliniky postupně telefonicky kontaktují všechny naše pacienty v záznamech k operacím, zjišťují jejich aktuální stav a mapují míru jejich obtíží. Tak, abychom ty nejvíce trpící pacienty mohli odoperovat co nejdříve,“ ujistil Laštůvka.

V menších nemocnicích regionu zatím s obnovením odkládané péče spěchat nemůžou. „Vzhledem k aktuálnímu počtu covid pozitivních pacientů u nás trvá epidemiologický režim,“ potvrdil ředitel žatecké nemocnice Jindřich Zetek. V Žatci dosud odložili desítky výkonů, převážně u pacientů chirurgie nebo gynekologie.

Tři covidové stanice dál udržují v Litoměřicích. Až to půjde, rádi by se tu co nejdříve zaměřili na obnovu plánované chirurgické a ortopedické operativy. „Jen v příkladu té ortopedické, která je zřejmě nejobjemnější, jsme doposud na 20 procentech výkonu předchozích let,“ vypočítala mluvčí litoměřické nemocnice Naděžda Křečková.

Běžný režim není na pořadu dne ani v Roudnici. Tady se během epidemie naučili na změny reagovat v řádu dní. Tak to bude i ve věci obnovy standardní péče. „Více než od rozvolnění pravidel ministerstvem se to bude odvíjet od potřeb pacientů ve spádovém regionu a stavu lůžkových kapacit v kraji,“ upozornil mluvčí Podřipské nemocnice s poliklinikou (PNsP) Jiří Vondra. Plánovanou operativu ostatně koronavirus v Roudnici příliš neochromil. Nemocnice poskytovala péči zhruba na 75 procentech původní úrovně. Až to půjde, v prvním kroku budou s rukama uvolněnýma od covidové péče řešit provoz interny a chirurgie. Nejdelší „čekačky“ jsou zde v segmentu chirurgické, gynekologické a ortopedické plánované péče.

Velký nápor i citelný převis poptávky registrují zdravotníci ambulantního plicního oddělení v PNsP. „Obvyklé předcovidové objednací měsíční lhůty nejsou v současném stavu udržitelné,“ upozornil Vondra. A „necovidoví“ pacienti, kteří nechtějí čekat, by tak měli zvolit plicní ambulanci s menším vytížením.

Špitál v Roudnici teď upřednostňuje pacienty s covidem a neodkladná „statimová“ vyšetření. Na nemocniční ambulanci se přitom stále častěji obracejí i pacienti s prodělaným a odléčeným covidem, kteří pociťují zdravotní potíže. Měli by se ale primárně obracet na své praktiky, požádali v PNsP.