Už loni ovšem měla tato kulturní akce novou tvář. „S ohledem na nepříznivou pandemickou situaci škola uskutečnila koncert jako živé internetové vysílání. Letos se koncert měl odehrát už 28. listopadu, protože ale účinkující z řad našich učitelů onemocněli, museli jsme akci přesunout na jiný, asi únorový termín,“ upozornila Iva Olšanová, spolupořadatelka benefice ze ZŠ Mírová.

Hosty koncertu opět měli být místní hudebníci, populární písničkář Petr Lüftner i mladá nadějná ústecká rocková skupina Demowave; doplnit je měla bývalá žákyně ze ZŠ Mírová Adéla Sládková.

Program by zpestřila pěvecká vystoupení učitelů Kateřiny Klierové, Ivy Lédlové, Michala Doboše i Václava Jiráta. „Novinkou byla originální pozvánka v podobě videoklipu. Nahrávka vznikla v předlickém Tajném studiu, píseň napsal učitel Michal Doboš,“ je nadšena Iva Olšanová.

Ústecký kraj
Nejhorším místem pro život je Ústecký kraj, tvrdí průzkum. Umíráme nejmladší

Text písně vznikl před rokem jako báseň, měla představil projekt Život v kufříku a vzbudit zájem veřejnosti o charitativní činnost. „Pro další rok jsem se rozhodl dát básni hudební tvář. Ta je, řekl bych, atraktivnějším vyjádřením pocitů. Ač na celou realizaci bylo málo času, ve spolupráci s kolegyní Ivou Lédlovou a jejím sborem jsme vytvořili skvělé dílo,“ myslí si učitel Doboš.

Akci finančně podpořil Městský obvod Severní Terasa, sponzorsky přispěla firma Dorant. Čtenáři se srdcem na dlani, ochotni pomoci dobré věci, mohou projektu Život v kufříku přispět na transparentní účet 520022/550.

Až 500 odložených novorozenců

Do projektu Život v kufříku je zapojeno v České republice na 60 porodnic. Ročně v nich zůstává až 500 odložených novorozenců.

V čem pomoc projektu spočívá? Díky němu mají tyto děti zaznamenány první chvíle svého života. Sestřičky jim do kufříku vloží první foto, otisk ručičky, nožičky, zakládají jim deníčky, přidají první hračku i výbavičku. Kufřík vzpomínek děti provází do pěstounské péče i adopce a podobě.

Zaměstnanci ZŠ Mírová pořádali druhý rok sbírku s výtěžkem 30 000 Kč. Zajistili tak odloženým miminkům, narozeným v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, kufříčky vzpomínek na celý rok. „Naše zvláštní poděkování patří Aleně Pechové za výrobu háčkovaných hraček, Jiřině Skoumalové za stejně pěkné pletené svetříky i Ivetě Kohnové za půvabné pletené novorozenecké čepičky. Rádi dál přivítáme i další nové nadšené a šikovné dobrovolnice, které by měly chuť svými výrobky zpestřit obsah kufříčků,“ prozradila učitelka Iva Olšanová a vyzvala ke spolupráci i další ochotné dámy. Ale ani pomoci šikovných mužů se nebrání.

Aleš Loziak u promítačky kina Hraničář.
V Ústí je pořád, co měnit k lepšímu, říká ředitel sálu Hraničář

Martina Wojtylová Opava, jedna ze zakladatelek Nadace La Vida Loca, doplnila: „Musím říct, že spolupráce s Nadačním fondem La Vida Loca má mnohem větší přesah než jen pomoc místním odloženým dětem. Tým ZŠ Mírová se aktivně účastní akcí pořádaných naším nadačním fondem, ať už kulturních, fundraisingových či vzdělávacích. Ty smysluplně propojují fond s jednotlivými regionálními spolky, dalšími dobrovolníky i zástupci kraje. Jdou příkladem ostatním ZŠ po celé republice, stále přemýšlejí nad dalšími možnostmi pomoci potřebným,“ chválila spoluzakladatelka nadace ústecký tým.

Ke své účasti na benefici více řekl úspěšný ústecký písničkář Petr Lüftner, harmonikář, zpěvák, autor i interpret sžíravě kritické písně Ty jsi to Ústí. „Do podobné akce se zapojuji poprvé, je to má premiérová benefice. Já ani blízké okolí podobné vazby s tímto tématem nemáme, neznám nikoho, kdo by vyrůstal sám. Ale přišla mi nabídka na hraní, které může pomoci potřebným, měl jsem volno a projekt jsem zhruba znal, v minulosti už jsem o něm slyšel. Tak nebylo moc co řešit.“

Akce je ovšem přesunuta až na příští rok. Co nepřekazily zákazy, to dokázal bohužel covid sám. „Těším se ani ne tak na hraní, které bude on-line, bez lidí, jako na to, jak budu nazvučen, jak vše dokáže přenést k posluchačům technika. A pak se těším na fakt, že to bude mít pro někoho konkrétního smysl. V neposlední řadě se vše odehraje v Litoměřicích, tam si výlet udělá rád asi každý. Ale třeba až budu jednou starší pán a potkám jedno z vyrostlých dětí, účastníka či účastnici projektu Život v kufříku, a zjistím, že jsem se stal malou součástí jeho startu, to by mohl být pro mě hřejivý pocit,“ svěřil se Deníku Petr Lüftner.